Bývalý plukovník ruské vojenské rozvědky GRU Sergej Skripal ani jeho dcera Julija nemají po otravě ani při těch nejpříznivějších okolnostech šanci plně se uzdravit. Napsala to v úterý ruská agentura Interfax s odvoláním na Vila Mirzajanova, jednoho z hlavních tvůrců nervové látky novičok, která pravděpodobně zasáhla ruského agenta, pracujícího pro britskou tajnou službu MI6 i jeho dceru.

Mirzajanov, který podle ruských médií emigroval do USA, podle Interfaxu tvrdí, že látku novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné. "Mohlo to udělat jen Rusko… Mohou to odeslat v diplomatickém zavazadle, kam se jim zlíbí," cituje agentura ruského chemika.

Mirzajanov popsal novičok jako aerosol desetkrát účinnější než jakákoli jiná látka paralyzující nervový systém. "Vyléčit se z následků je prakticky nemožné, ti lidé jsou odepsáni. Dokonce i kdyby přežili, nikdy se neuzdraví," tvrdí Rus usazený v New Jersey.

Do anglického Salisbury, kde se útok stal, přivezli pachatelé dva samostatně neškodné komponenty, které se před útokem smíchají, pokračoval Mirzajanov. "Deset gramů už je příliš. V létě jen dva gramy stačí, aby zabily 500 lidí," prohlásil.

Vil Mirzajanov podle některých ruských médií emigroval do USA v 90. letech, když v Rusku vyšel jeho kritický článek. Obvinil v něm ruské úřady, že nedodržují mezinárodní závazky, které státům ukládaly zastavit výrobu chemických zbraní.

Ruská média dnes publikují řadu informací zpochybňujících verzi britských vyšetřovatelů. Bývalý ruský hlavní lékař Gennadij Oniščenko novinářům řekl, že látka, která Skripala otrávila, mohla být vyrobena i na Západě. Únik nervových substancí z ruských objektů byl prý vyloučen, sklady jsou navíc po likvidaci chemických zbraní prázdné.

Podle Sergeje Gončarova, jehož ruská média označují za veterána protiteroristických operací, se ruské tajné služby už před několika desetiletími útoků na "přeběhlíky" zřekly. "Od ukončení stalinské éry naše tajné služby přestaly přeběhlíky zabíjet. A pro nejnovější ruskou historii to platí s jistotou," prohlásil Gončarov.

Ruská média také popsala případ náhodné otravy ruského vědce Andreje Železňakova, který v roce 1987 manipuloval s látkou a část jí unikla do vzduchu. Železňakov okamžitě dostal závrať a před zhroucením do bezvědomí se mu na kůži objevila vyrážka. Vědomí nabyl teprve po deseti dnech. Navzdory léčbě na tajné klinice v dnešním Petrohradu se u něho projevila svalová ochablost, která mu zabránila v tom, aby se znovu postavil na nohy. Brzy nemohl hýbat ani pažemi. Zřejmě následkem jedu trpěl mimo jiné epilepsií a dostal cirhózu jater. Celkově trpěl depresemi a nemohl se soustředit na žádnou činnost. Po soustavném chřadnutí organismu zemřel nakonec v roce 1992, pět let po otravě pátou verzí novičoku.