Desítkám tisíc tuzemských uživatelů mobilních zařízení s platformou Android hrozí napadení internetového bankovnictví. Stáhli si totiž aplikaci pro nahrávání hovorů QRecorder, která může být po aktualizaci zavirovaná. Obsažený škodlivý program Spy.Banker.AIX útočníkům umožňuje vzdálený přístup do bankovního účtu napadeného uživatele. Aplikace je běžně dostupná v oficiálním obchodě Google Play. Uvedla to dnes antivirová firma Eset, která škodlivý program odhalila.

Česká bankovní asociace (ČBA) dnes uvedla, že některé české banky čelily v posledních dnech několika pokusům o zcizení peněz klientům. Podle České televize šlo o ČSOB, Raiffeisenbank a Českou spořitelnu. Klienti přišli o sta tisíce až miliony korun. Případ vyšetřuje policie. Český Google incident nechtěl komentovat, ale ČBA nyní podle svého sdělení jedná o odstranění aplikace z Google Play.

"Podařilo se nám zachytit nástroj na nahrávání hovorů QRecorder. Na základě naší interní analýzy můžeme říci, že původně legitimní aplikace byla tzv. ztrojanizovaná. To znamená, že po jedné z posledních aktualizací se z QRecorderu stal trojský kůň. Ten umožňuje útočníkům stáhnout do chytrého telefonu s operačním systémem Android nebezpečný obsah, což se také děje," uvedl technický ředitel Esetu Miroslav Dvořák.

Škodlivý program v telefonu čeká na zašifrovaný příkaz z tzv. C&C serveru útočníka, na základě kterého vykoná požadovanou aktivitu. V první fázi škodlivý kód zjišťuje, zda jsou v telefonu aplikace, které mohou být pro útočníky zpeněžitelné, nemusí jít pouze o bankovní aplikace. Následně je do telefonu stažen modul, který snímá přihlašovací údaje uživatele. Útočníci mají přístup i do sms, které jsou druhým nejčastějším ověřovacím faktorem při převodech peněz. Útočníkům tak nic nebrání v tom, aby si vzdáleně posílali peníze z účtu napadeného uživatele na cizí bankovní účty bez jeho vědomí. Uživatel nevidí potvrzující SMS, kterou útočník na jeho mobilu přečetl.

U Raiffeisenbank se podle mluvčí Petry Kopecké problém týká jednotek případů. "Řešíme je individuálně a maximálně ve prospěch našich klientů. K žádným větším škodám nedošlo," řekla ČTK. V České spořitelně útok postihl dva klienty, kteří přišli o celkem 280 000 Kč. Aplikaci QRecorder mohou mít podle mluvčího banky Filipa Hrubého na svých telefonech instalovány nižší jednotky tisíc klientů.

"V tuto chvíli pečlivě monitorujeme odchozí platby na účtech našich klientů, kteří mají telefony s operačním systémem Android, přičemž v případě neobvyklých pohybů na účtu klienty okamžitě kontaktujeme. Radíme, aby aplikaci QRecorder okamžitě smazali ze svých telefonů. Klientům doporučujeme, aby namísto autorizačních SMS zpráv začali používat pro potvrzování plateb v internetovém bankovnictví mobilní aplikaci George klíč, která je proti hackerským útokům imunní," dodal Hrubý.

Útočníci pomocí programu cílí primárně na uživatele z České republiky, Polska a německy mluvících zemí. Respektive cílí na každého, kdo má přednastavenou českou, polskou či německou jazykovou lokalizaci operačního systému Android. Zaměření na české uživatele je v podobných případech podle Dvořáka výjimečné.

Prostředí Android podle výkonného ředitele bezpečnostní firmy Insighti Radovana Vacka již od počátku nabízí volnější bezpečnostní model, který umožňuje aplikacím si zažádat o oprávnění k nejrůznějším funkcím. Je pak na uživateli posoudit, jestli taková oprávnění udělí, či nikoliv. "Pro většinu uživatelů je tato otázka daleko za jejich technickou znalostí i znalostí problému. Je to podobné jako nutnost číst poznámky pod čarou ve smlouvách," uvedl.

Nejjednodušším řešením je podle odborníků aplikaci z mobilu odinstalovat. U stahovaných aplikací by si měli uživatelé obecně dávat pozor na její původ a zjistit si například i doporučení dalších uživatelů. Stažené aplikaci by pak měli v telefonu povolit jen minimální oprávnění s ohledem na jejich účel.

Trojský kůň, zaměřený na mobilní aplikace českých bankovních domů, se podle antivirových firem Avast a Eset objevil už loni v říjnu a listopadu. Cílem útoku tehdy byli zákazníci Air Bank, ČSOB a Sberbank. Program mimo jiné do mobilu instaloval falešné uživatelské rozhraní, které mělo být uloženo v aplikaci pravého mobilního bankovnictví. Jakmile uživatel zadal bankovní údaje, odeslaly se rovnou útočníkům. Všechny tři zmíněné banky ale loni odmítly, že by virus jejich klientům způsobil nějaké škody.