Průměrné firmě v Česku zabere v současné době "papírování" 233 hodin ročně, což je o 33 hodin více než u loňského výsledku. Na dnešní tiskové konferenci k výsledkům mezinárodního projektu Index byrokracie to řekl analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu spolupracuje s Liberálním institutem.

Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika druhé místo za prvním Slovenskem, kde firmy tráví papírováním 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a poslední Ukrajina s 469 hodinami.

"I když ČR na tom ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování," míní ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Až přijdou horší časy, budou podle něj firmy obracet každou korunu a určitě by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na pět týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. "Dokud je čas, měla by vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky," dodal.

Podle Peterky je však meziroční srovnání obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla totiž mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k ČR a Slovensku přidaly Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky v tuzemsku je zavedení obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR). To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, oceněno na 16 hodin byrokratické činnosti.

"Je proto těžké si představit, že by se za současné situace počet hodin, které firmy musí strávit byrokracií, snižoval. Mírné navýšení a relativně dobrý výsledek ve srovnání s ostatními zeměmi můžeme vidět optimisticky," komentoval letošní výsledky hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. Podle něho lze v Česku navíc velkou většinu povinných úkonů splnit vzdáleně bez nutnosti návštěvy úřadů.

Index byrokracie počítá s tzv. testem trhu. To znamená, že pokud stát ukládá povinnost podnikateli, kterou by podnikatel velice pravděpodobně plnil i bez existence zákona, není tato činnost považována za byrokracii. "Nemělo by smysl počítat do indexu takové činnosti, které by byly vykonávány nehledě na platný zákon, a křičet směrem ke státu, že nastavuje zbytečná pravidla, která stojí podnikatele drahocenný čas," dodal Peterka.