Mohly být moderátorkami, rosničkami, herečkami, zpěvačkami, ambasadorkami módních značek či, jak se říká v době Facebooku a Instagramu, takzvanými influencerkami. Tedy osobnostmi, které své příznivce ovlivňují tím, jak žijí, čím se stravují, kde nakupují nebo jakým způsobem vychovávají děti. Tři někdejší Miss České republiky z dob, kdy soutěž ještě sledovalo obrovské množství lidí, se však rozhodly pro výrazně odlišnou kariéru.

Možná si svým rozhodnutím dobrovolně "přidělaly práci" anebo prostě jen projevily prozíravost. Zájmy Moniky Žídkové, provdané Brzeskové (Miss ČR 1995), Evy Kotulánové, dnes Maděryčové (Miss ČR 1994) a Michaely Salačové (Miss ČR 2000) každopádně ukazují, že by se ve veřejné sféře a v byznysu neztratily, ani kdyby na trůn královen krásy neusedly.

Monika Žídková,
provdaná Brzesková
Vyhrála jsem volby. Podruhé

Přibližně sedmitisícové město Kravaře, které leží osm kilometrů od Opavy, někdejšího správního centra českého Slezska, má od poloviny minulého týdne staronovou starostku. A ta má napilno: od komunálních voleb z počátku října, v nichž jako nezávislá kandidátka za KDU-ČSL získala 1044 preferenčních hlasů − zhruba o sto víc než její lidovecký kolega, který skončil druhý −, musí udržet kontinuitu úřadu.

jarvis_5be470a8498e3216c8980f0e.jpeg
Monika Brzesková, dříve Žídková, je starostkou Kravař.
Foto: Jiří Zerzoň

"Včera jsem svůj post obhájila na zastupitelstvu, dnes načínám druhé funkční období," říká Monika Brzesková, rozená Žídková. Miss České Republiky (1995), Miss Europe (1995), česká Miss tisíciletí (2000) a Nejoblíbenější Miss historie, jíž se stala v roce 2011, se od svých úspěchů v šoubyznysu odpoutala pravděpodobně nejvýrazněji ze všech českých královen krásy. Její poslední role jí však také "sluší" − Monika Brzesková o smyslu své práce nepochybuje a je to na ní vidět.

Chvíli si proto povídáme o politice a úkolech, které ji čekají: chystá se například na opravu kravařského barokního zámku ("v kulturních záležitostech jsem srdcařka") či výstavbu cyklostezky spojující Kravaře se sousedním Dolním Benešovem, která vyjde na 17 milionů korun.

Monika Brzesková vystupuje jako politička, která dobře ví, jak se vypořádat s nástrahami komunálu, kde se všichni znají. Umí dát najevo, co si myslí, ale zároveň je jasné, že některé věci přímo pojmenovat nemůže. "Vyjednat koalici je vždy těžké, i když by se zdálo, že u stolu se scházejí lidé, kteří mají společný úkol − tím je služba městu. Tiše závidím menším obcím, kde se to daří na přátelštější bázi," posteskne si Monika Brzesková. I nepolitikovi z řečeného dojde, že dohadování kravařské koalice v aktuálním složení KDU-ČSL, sdružení nezávislých kandidátů Nová Síla Kravař a hnutí ANO 2011 asi probíhalo za mírného skřípění zubů.

V rozhovorech, které Monika Brzesková dala ve svém prvním funkčním období, se ve spojitosti s jejím starostováním často objevovalo slovo "boj". Dnes už by prý ale o boji nemluvila, svou práci nevnímá jako střet s protivníkem. 

Monika Brzesková, dříve Žídková
Foto: Jiří Zerzoň

"Člověk se pořád učí. Máme docela velký úřad, takže neustále přicházím na nové věci, které je potřeba nově vyřešit. Nabrala jsem zkušenosti, díky kterým dokážu situaci lépe vyhodnotit," říká Monika Brzesková. Než se ale stala starostkou, založila se svým mužem společnost Miss Cosmetic. Značka sice dnes dodává potravinové doplňky do lékáren, ale v kariéře někdejší miss šlo spíš o podnikatelskou mezihru.

"Ve firmě už příliš aktivní nejsem. Když jsem před čtyřmi lety nastoupila na radnici, otěže Miss Cosmetic převzal manžel. Já mu dnes sděluji názor manželky, jestli má být krabička fialová, zlatá, nebo bronzová," usmívá se Monika Brzesková, jejíž další aktivity zahrnovaly i občasné moderování společenských akcí − z nich si však ponechala jen několik, protože jsou regionální a starostka Kravař k nim má osobní vztah. Nad otázkou, zdali se jí někdy nestýská po životním stylu "oficiálně krásných žen", který může být v lecčem jednodušší, se chvíli zamyslí. "Možná to v něčem jednodušší bylo. V takzvaném šoubyznysu jsem se pohybovala od 17 let. Určitě můj život ovlivnil, nasměroval ho, mohla jsem cestovat a poznávat lidi," říká a připouští, že jí to možná trochu chybí. "Ale 'stýskání' už by bylo silné slovo. V době, kdy přišly děti, bylo jasné, že je potřeba posunout se dál. Všichni víme, jak pomíjivé je výsluní přehlídkových mol a jaké jsou perspektivy televizních pořadů, které začnou a vzápětí skončí," říká politička, kterou prý nikdy nenapadlo, že by se kariéře modelky věnovala celý život.

"Tím spíš mě nenapadlo, že mě tahle epizoda bude dalších 20 let pronásledovat. Dodnes má dopad na mé děti," navazuje s ozvěnou únavy v hlase Monika Brzesková. Syn s dcerou to prý mají na talíři docela často. "Ale naštěstí jsou stateční. Donedávna byly ve škole 'děti miss', teď jsou 'děti miss a starostky'. To je hrozná kombinace," říká Brzesková, která souhlasí s tím, že ve větším městě by se na její kariéru nejspíš zapomnělo rychleji. Stěhování z Kravař však nepřipadá v úvahu.

"Jsem patriotka. V Kravařích je spousta práce, do které bych se chtěla pustit. Dostala jsem sice několik nabídek na vstup do celostátní politiky, ale zatím sbírám zkušenosti. Zůstanu tady," konstatuje odhodlaně.

Eva Kotulánová,
provdaná Maděryčová

Postavím vám dům snů. Na stromě

Přestože od jejího zvolení první královnou krásy samostatné České republiky v roce 1994 uběhlo již 24 let, stále je velmi krásná. Její charisma však umocňuje něco jiného než decentní styling a schopnost elegantně se vyrovnat s pózováním pro fotografa. Eva Maděryčová, rozená Kotulánová, působí jako žena z velkého byznysu, byť její podnikání má do korporace daleko. Je precizní, dochvilná i vřelá. A podobně jako kolegyně miss Monika Brzesková nikdy nepočítala s tím, že by se krása stala její hlavní devízou.

jarvis_5be470a8498e3216c8980f12.jpeg
Eva Kotulánová, dnes Maděryčová, staví domy na stromech.
Foto: Pepa Dvořáček

"Soutěž jsem příliš neprožívala, přihlásila mě do ní maminka. V té době jsem navíc studovala vysokou školu ekonomického zaměření, která pro mě byla prioritou," říká brněnská rodačka, která s rodinou nyní žije na okraji Prahy. Studium si zpestřovala modelingem i moderováním, ale nepředpokládala, že by se tím jednou živila.

"Po vítězství v Miss jsem si také uvědomila, že se mi kvůli lepšímu uplatnění v oboru nechce odejít do zahraničí. Byla jsem zamilovaná do svého manžela a přála si trávit čas s ním. I proto jsem se začala rozhlížet, co zajímavého se nabízí v obchodní sféře," vypráví podnikatelka, která podobných příležitostí našla několik.

Jedním z prvních projektů, do nichž se pustila, byl obchod s čajem a bytovými doplňky, který provozovala 12 let v Brně. Po něm dostala nápad vybudovat tamtéž lanové centrum. "Jungle Park doposud vlastním, je v provozu jedenáctým rokem a myslím, že Brňákům stále přináší zábavu a radost," říká. Dnešní "srdcovkou" Evy Maděryčové je však něco jiného.

Misska stavějící domy na stromech.
Foto: Pepa Dvořáček

Na jedné ze svých cest do Francie objevila domy na stromech, které ji nadchly. "Mimo jiné tím, že je za nimi spousta krásné, tvůrčí práce v přírodě," vypráví Eva Maděryčová, podle níž je Francie v oboru evropskou velmocí a podobných domů jsou tam stovky. S kamarádkou a kolegyní Jaroslavou Abrahámovou založily společnost Tree Houses a rozhodly se, že jednu z tamních firem osloví kvůli spolupráci.

Trvalo skoro rok, než obchodní partnery dokázaly přesvědčit, že dvě ženy jsou pro ně seriózními protějšky. "Má kolegyně navíc vypadá typově velmi podobně jako já − dokonce se nás někdy ptají, jestli nejsme sestry," říká Maděryčová a podotýká, že francouzská strana zpočátku nevěděla o jejím úspěchu v Miss ČR. A také netušili, že Jaroslava Abrahámová je zase někdejší slovenskou olympijskou reprezentantkou v ping-pongu. "Spolupráce však běží pátým rokem a řekla bych, že k oboustranné spokojenosti."

Nikdy nepočítala s tím, že by se krása stala její hlavní devízou.

Odbornost Evy Maděryčové se však s ohledem na zaměření její firmy neomezuje jen na obchodní a manažerské záležitosti. S kolegyní postavily tým konstruktérů, architektů, našly statika, arboristu, dendrologa i odborníka na biomechaniku stromů.

"Dendrolog určí, jestli je strom zdravý a je možné ho do projektu začlenit. Po tom, co jsem s klienty řadu míst navštívila, už leccos odhadnu, ale odborníka samozřejmě nesupluji," vysvětluje a během focení objasní, že stará vrba, pod níž stojíme, by se na zbudování příbytku nehodila. "Má moc měkké dřevo."

Šance, že by se Eva Maděryčová v dohledné době nadchla pro něco nového jako kdysi pro lanové centrum nebo domy na stromech, prý není velká, protože současný projekt může rozvíjet. "V zahraničí byste našla domy ve stromech s elektřinou, sprchou i vířivkou, pobyt se blíží luxusnímu zážitku," vypočítává podnikatelka, kudy se společnost Tree Houses může časem ubírat. Zpět se Eva Maděryčová neohlíží. Po přítomnosti v médiích, účasti na společenských akcích, večírcích a premiérách, kde by se prezentovala jako miss, se jí nestýská.

Michaela Salačová
Dostala jsem se do undergroundu, ale umím i lehký tón

Zabralo to rok mravenčí práce, hledání témat a komunikace se čtenáři, ale nakonec se Cool Brno Blog rozjel tak, že ji dnes zčásti živí. A Michaele Salačové, Miss České republiky z roku 2000, se podařilo prosadit si novou − dalo by se možná říci, že v pořadí třetí − kariéru přesně tak, jak chtěla. Po čtyřech letech má Cool Brno Blog na Facebooku skoro 56 tisíc fanoušků, partnerství s řadou značek a miss Eva Maděryčová o jejím blogu mezi řečí podotýká, že "když nám Míša něco hodí k sobě na web, začnou se nám sypat lajky".

jarvis_5be470a8498e3216c8980f16.jpeg
Michaela Salačová byla téměř 13 let úspěšnou dýdžejkou.
Foto: Tomáš Škoda

"Blog je dnes mou hlavní aktivitou. A troufám si říct, že pokud jde o sdělovací prostředky zaměřené na Brno, je nade mnou už jen regionální Rádio Krokodýl," přibližuje dosah své práce Michaela Salačová, jejíž stránku navštíví týdně kolem devíti tisíc lidí. Psaní příspěvků zaměřených na životní styl, gastronomii a kulturní tipy však není jedinou aktivitou, jíž se někdejší miss věnuje.

"S manželem máme firmu na pořádání koncertů. Zastupujeme například skupinu Elán, s níž právě jedeme turné po České a Slovenské republice," říká Michaela Salačová, která byla téměř 13 let úspěšnou dýdžejkou a v tomto oboru také jedinou Češkou, již zastupovala prestižní německá agentura Kne' Deep. Vstup na taneční scénu v roce 2002 se však neobešel bez drobných háčků souvisejících s jejím dřívějším úspěchem v soutěži krásy.

"Vystoupila jsem na legendární taneční akci Citadela. Nebyla jsem ještě dost zkušená, byla to moje chyba," říká Michaela Salačová po 16 letech od akce, jež na hudebních fórech i v bulvárních médiích vyvolala rozruch.

"Dostala jsem se do střetu dvou kultur. Měla jsem obraz holky, která pracuje v showbyznyse, ale najednou se snaží dostat do undergroundu, který je s pozlátkem neslučitelný," vzpomíná Salačová. "Lidé z taneční scény, hlavně ti ortodoxní, měli pocit, že mi jde o zviditelnění − že se chci stát 'hrající miss'. Nebylo to tak, časem se o tom naštěstí přesvědčili," říká dnešní blogerka a matka dvou synů.

Misska z undergroundu.
Foto: Tomáš Skoda

Během let, kdy hrávala po klubech, docházelo k paradoxním situacím. Předváděla například v Obecním domě šaty od Blanky Matragi, po přehlídce je svlékla, hodila na sebe tričko s lebkou a běžela hrát do podzemí. "Mít tyhle dvě tváře mě strašně bavilo," vzpomíná Salačová, která se s částí svých kritiků smířila − a s některými i spřátelila.

"V televizi Óčko jsem měla pořad o taneční hudbě. Dělala jsem mu dramaturgii, psala scénáře, s kolegou jsme ho moderovali. Zvala jsem si do něj lidi, kteří mě dřív nemuseli. Po letech mi řekli, že se mi omlouvají, protože vidí, že mám hudbu opravdu ráda a vím, o čem mluvím," vypráví Michaela Salačová, která s dýdžejingem skončila po narození prvního syna.

"Dalším paradoxem mé kariéry je, že Citadela a Apokalypsa, dvě vlajkové lodě tanečních akcí v České republice, které od začátku pořádal můj manžel, jsou dnes hudebními projekty, jimž se věnuju asi nejvíc," říká. Svou účast v Miss však nikdy jako handicap nevnímala. I když připouští, že možná přišla o bezstarostné mládí. Do šoubyznysu vstoupila už v 17 letech a musela prý rychle dospět. "Jinak jsem ale měla díky korunce hodně nabídek a spoustu práce. Beru to jako velké pozitivum."