Míra robotizace průmyslové výroby v Česku loni rostla meziročně o 50 procent a množství robotů se pohybuje kolem 120 na 10 tisíc obyvatel. Na Slovensku je to dokonce 150, přestože loni tam míra robotizace naopak o 30 procent klesla. Podle obchodního ředitele společnosti Universal Robots Pavla Bezuckého je to tím, že Slovensko zažilo velkou vlnu robotizace dříve. Celkově jsou takto masivní investice poháněné především nedostatkem pracovní síly a rychle rostoucími mzdovými náklady, řekl v pátek na konferenci Trendy v robotizaci 2019 v Brně.

"Podle statistiky to vypadá, že na Slovensku už se robotizovalo téměř vše, co se robotizovat dalo s využitím klasických průmyslových robotů," uvedl Bezucký. Nutnost zavádět roboty souvisí i s konkurenceschopností. Robotizovaná výroba je levnější a obvykle celkově efektivnější. Podle Bezuckého se však dá očekávat kvůli maximálnímu tlaku na efektivitu i další robotizace.

Dalším trendem, který se bude prosazovat, bude podle něj zjednodušování robotických řešení, protože se nedostává techniků a programátorů. Proto je potřeba, aby bylo jednoduché obsluhovat nová robotická pracoviště a linky.

Výrazněji se také na úkor klasických robotů prosazují kolaborativní roboti, tedy takoví, kteří spolupracují ve výrobě přímo s člověkem. Nahrazují člověka při práci, která je příliš monotónní a zdravotně nevhodná. "Pro tyto roboty je vhodná rutinní a stereotypní práce a lidé se budou moct soustředit na kreativnější činnosti. Proto tito roboti lidi o práci nepřipraví," předpokládá Bezucký.

V roce 2018 se investice do kolaborativních robotů pohybovaly celosvětově kolem půl miliardy dolarů (11 miliard korun). V roce 2021 se očekává čtyřnásobný růst a v roce 2025 se pohybují odhady okolo osmi miliard dolarů (180 miliard korun). "Přesouvají se z kategorie inovativních technologií do běžných technologií," řekl Bezucký.

Kolaborativní roboti se vyvíjejí a vyrábějí i v Česku, jedním z lídrů trhu je společnost ABB.