Ze skladů distributora léčiv ViaPharma odchází měsíčně kolem 10 milionů kusů zboží. Směřuje především do stovek lékáren sesterské společnosti Dr. Max. Ještě před pár lety si apotéky objednávaly nové zboží manuálně, jenže procházet několik tisíc druhů léků bylo zdlouhavé a nepřesné. Proto firma zavedla jednotný elektronický systém, který hlídá, co je v lékárně k dispozici, a zároveň pracuje s pravděpodobným scénářem prodeje, do kterého promlouvá řada faktorů od akcí po sezonnost. Systém je také napojený na další software, který organizuje zásoby v distribučních centrech.

ViaPharma v tomto přístupu není výjimkou. Zavádění digitálních technologií v logistice nabralo v posledních letech v Česku na obrátkách. Pomocí softwarových nástrojů lze provádět vše od sledování stavu zásob přes objednání nákladní přepravy po celém světě po sledování polohy zboží nebo nehody manipulačních vozíků ve skladu. Programy se stále více využívají v cloudu a disponují webovou nebo mobilní aplikací. Celý dodavatelský řetězec tak lze s jistou nadsázkou řídit z mobilu. Vývojáři se už ale poohlížejí i po další generaci digitálních prostředků, které pracují s umělou inteligencí nebo internetem věcí.

Základním prvkem digitalizace logistiky ale stále ještě bývá podnikový informační systém a jeho modul pro skladovou evidenci. Ten je jakýmsi pasivním pomocníkem, na rozdíl od specializovaného systému pro řízení skladu, tzv. WMS, který umí hlídat i obrátku zboží a jeho včasné doplňování nebo skladníkovi poradí, ve kterém regálu najde konkrétní produkt. Přesné statistiky neexistují, ale podle odhadu odborníků má dnes v Česku takový software třetina až polovina firem, přičemž jejich počet rychle roste.

Na tyto hlavní programy pak bývají napojené další systémy. Například pro elektronickou výměnu dat, tzv. EDI, kdy se doklady jako objednávky, dodací listy či faktury přenášejí elektronicky ve strukturované formě. Díky tomu odpadá složité přepisování dat a zrychluje se příjem zboží.

Takovýchto specializovaných aplikací existuje celá řada. Propojit všechny do jednoho fungujícího ekosystému ale stále není snadné. Velkou roli tak budou v budoucnu hrát platformy, které zajistí integraci různých aplikací. A také budou zabezpečovat spolehlivé přenosy dat.

Právě to je další stěžejní téma, které bude stále významnější s tím, jak se budou do sítí napojovat další stroje a jejich řídicí systémy. Co všechno už dnes takové sítě zvládnou, ilustruje příklad nové robotické linky pro balení zásilek z e-shopů, kterou ve svém distribučním centru v pražských Horních Počernicích nainstalovala společnost Mail Step.

Linka zvládne zpracovat jeden balík za čtyři vteřiny. Během této doby musí protéct informace o parametrech zboží mezi jejím řídicím systémem, podnikovým softwarem logistické firmy a také e-shopu. Na základě těchto dat stroj nařeže a vytvaruje kartonovou desku pro zabalení zboží, vytiskne fakturu a vloží ji automaticky do balíku. Zásilka se zváží a informace dál proteče do systému dopravce, který pošle zpět čárový kód. Ten se v dalším kroku vytiskne na etiketu, která se nalepí na balík. Dopravce už v tu chvíli zná parametry zásilky, pro kterou si pojede. To vše za čtyři vteřiny.

Právě firmy z e-commerce, ale také výrobci z automobilového a elektrotechnického průmyslu jsou hlavními tahouny digitalizace logistiky. Zajímavým příkladem je například továrna Siemens Elektromotory v Mohelnici. Zatímco v minulosti vyráběla ve velkých sériích, dnes převažuje produkce na zakázku.

"Dnes zvládáme technicky výrobu lépe, než tomu bylo v minulosti, ale obrovsky u nás vzrostl význam logistiky," říká Pavel Pěnička, ředitel závodu Siemens v Mohelnici. "Každý den vyrábíme na finální montáži 1000 až 1200 zakázek, proto musíme dostat v pravý čas na pravé místo veškerý materiál. Komplexnost logistiky vyrostla obrovským způsobem a stává se stěžejním procesem celé továrny."

Továrna využívá pro komunikaci s dodavateli a pro zásobování elektronický přenos dat. Dodavatelé tak vidí potřeby závodu a mohou reagovat na stav materiálu v jeho skladech. Elektronicky probíhá také komunikace s dopravci.

"Už v okamžiku plánování výroby připravujeme plánovací tabule a přehledy, kdy a kde se budou zakázky montovat," vysvětluje logistický manažer Siemensu Miroslav Lamač. "Vytváříme vychystávací plány pro sklady a pro plánované přepravy. Vše je propojeno a vše zastřešuje podnikový systém, pod který se snažíme veškeré aplikace zapojovat."

Umělá inteligence a řízení zásob

Až dosud šlo spíše o pasivní prvky digitalizace logistiky, do jejího řízení ale začínají vstupovat i nepoměrně aktivnější nástroje. Například umělá inteligence, kdy je software schopný se díky umělé neuronové síti "učit" a neustále zlepšovat své výpočty. V logistice se tento model začíná uplatňovat pro předpověď poptávky a řízení zásob. Pokud má totiž firma na skladu přesně to, co se prodává, může tím ušetřit obrovské sumy, které jinak zbytečně utrácí za skladování a přepravu.

Software s umělou inteligencí vlastně neustále analyzuje historická data a hledá v nich zákonitosti, které zpětně ověřuje. Bere přitom v potaz i řadu dalších věcí, jako třeba předpověď počasí nebo svátky.

"Není to křišťálová koule, která vyřeší vše. Zkušenost je ale taková, že pokud dobře využijeme silné stránky − rychlost, absenci emocí a neunavitelnost −, je umělá inteligence dobrým pomocníkem. Spolu s ní dokážeme udělat za kratší čas více práce, a především lépe," říká Petr Medek ze společnosti Logio.

Její technologii pro řízení zásob loni otestoval on-line supermarket Košík.cz a postupně ji integroval do svých logistických procesů. Má mu pomoct předpovídat poptávku u 15 tisíc druhů zboží, které e-shopu nabízí, až s 97procentní přesností, zvýšit tak dostupnost zboží a zároveň snížit objem potravin vyhozených kvůli expiraci. Umělou inteligenci zkouší také Alza, která pro předpověď prodejů využívá i hodnocení zboží zákazníky.

Poptávku po zboží lze vyčíst i z toho, jak se zákazníci pohybují po internetu. Také tady se uplatňuje strojové učení. "Firma může podle chování zákazníka objednat díly k výrobě dříve, než si zákazník fakticky objedná hotové zboží," říká Roman Žák ze společnosti Aimtec.

Skutečnou revoluci ale do logistiky přinese tzv. internet věcí. Tato technologie propojuje pomocí bezdrátového přenosu dat různé stroje či senzory. Zařízení si tak budou umět sama objednat například servis, regály zase nové zboží a automatické vozíky si budou bez zásahu člověka předávat náklad.

To je částečně už realitou, vše je ale zatím na začátku. Více se internet věcí v současnosti prosazuje při sledování nákladu během přepravy. Testuje jej třeba automobilka PSA pro monitoring pohybu kontejnerů mezi dodavateli a montážními závody. Tento projekt se má výrazně dotknout i Česka.

Související