Prezident Miloš Zeman by byl na rozdíl od ČSSD k bankám shovívavý. V případě zvažované sektorové daně Zeman v nedělním rozhovoru pro server Blesk Zprávy nejprve připomněl, že tuzemský bankovní sektor je zdravý a na rozdíl od jiných zemí nevyžadoval během finanční krize po roce 2008 pomoc ze státního rozpočtu. "To je důvod, proč bych se k němu choval poněkud laskavěji," prohlásil prezident.

Navrhoval by, aby se banky spíše snažily zvýšit úroky u svých vkladů. Je to podle něj důležitější, než například vznik zvláštního fondu, kam by banky přispívaly. "Fondů máme dost," poznamenal.

Zatímco ČSSD prosazuje sektorové zdanění, hnutí ANO upřednostňuje vytvoření investičního fondu, do kterého by banky dávaly část svých zisků, konkrétně podle premiéra Andreje Babiše asi deset až dvacet procent z dividend. Tyto peníze by pak pod kontrolou státu směrovaly na stavby silnic nebo škol. Návrh premiéra ale považují sociální demokraté za nesystémový. "Nemyslím si, že by daňový systém měl být postavený na dobrovolnosti," varoval šéf strany a vicepremiér Jan Hamáček. Podle něj by mohlo záležet na vůli bank, jestli do nového fondu přispějí. O tom, zda bude fond dobrovolný, přitom nemá jasno ani Babiš.

ČSSD se nevzdává plánu na bankovní daň. Má podle ní mít podobu odvodu z aktiv, rozpočtu by přinesla až 14 miliard ročně

ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta.

Sedmiprocentní digitální daň, kterou chce zavést vláda pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google, je na druhou stranu podle prezidenta Miloše Zemana dobrá cesta, řekl Zeman pro Blesk. V případě sektorové daně pro operátory by byl prezident "mírně pro". Proti této dani se již dříve vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), později však řekl, že když mobilní operátoři nezlevní data, je podle něho namístě uvažovat o jejich zdanění.

Prezident v neděli řekl, že když porovná ziskovou marži tuzemských operátorů s marží operátorů v Evropě, dospěje k názoru, že ti tuzemští inkasují nadprůměrný zisk, aniž se o to jakkoli přičinili. Je to podle jeho slov dáno spíše jistou zaostalostí tuzemského prostředí.

V případě digitální daně připomněl Zeman, že ji zavedlo například Rakousko a od internetových gigantů inkasovalo v přepočtu kolem pěti miliard korun. "A to už je zajímavá částka," podotkl. U daní pro energetické firmy by prezident velmi silně váhal, protože by se obával, že taková daň by zdražila elektřinu.

K návrhu digitální daně se v neděli vyjádřil i předseda opoziční ODS Petr Fiala. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že sedm procent mu připadá příliš, a poukázal na to, že v jiných zemích je daň dvou- či tříprocentní. Podotkl také, že od vlády neslyšel ve prospěch zavedení daně žádné argumenty. "Vláda hledá, kde by vzala další daně, protože jí nevychází rozpočet," prohlásil Fiala a dodal, že digitální daň je další komplikací už tak složitého daňového systému.