Kybernetické hrozby budou narůstat a budou stále vážnějším problémem, předpokládá další vývoj v působnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) její ředitel Michal Koudelka. V nepříliš vzdálené budoucnosti očekává i to, že se BIS bude muset věnovat problému extremismu, především pravicového, řekl Koudelka v rozhovoru, který poskytl ČTK u příležitosti 25. výročí účinnosti zákona o BIS. Kontrarozvědka se bude věnovat každé hrozbě, která se v budoucnu objeví a bude spadat mezi oblasti, jimiž se má podle zákona zabývat, dodal.

Koudelka řekl, že velmi vážným problémem zůstane riziko terorismu, stejné to bude i s aktivitou cizích zpravodajských služeb proti zájmům ČR. "Kybernetické hrozby budou narůstat a budou stále vážnějším problémem. A já si myslím, že v nepříliš daleké budoucnosti budeme muset čelit problému a věnovat se více problému extremismu, ať už pravicovému nebo levicovému, ale zejména pravicovému," uvedl. Naznačuje to podle něj dění v okolních zemích. "Obávám se, že dřív nebo později to budeme mít i v ČR, a na to se samozřejmě připravujeme," uvedl.

BIS podle Koudelky dělí rizika na krátkodobá, dlouhodobá a permanentní. "Mezi krátkodobými riziky je na prvním místě zcela jednoznačně riziko islámského terorismu, mezi těmi dlouhodobými aktivity zpravodajských služeb proti zájmům ČR, zejména ruských a čínských. Rizika permanentní, to jsou rizika kybernetických útoků na zájmy ČR. Tato třetí oblast v podstatě prochází a je spojena s těmi dvěma předcházejícími," uvedl.

Poslední veřejná výroční zpráva BIS za rok 2017, která byla publikována loni v prosinci, varovala před ruskou a čínskou špionáží v ČR. "BIS nezaznamenala žádné, z hlediska působnosti, relevantní aktivity zpravodajských služeb dalších států," stojí ve zprávě. Koudelka nechtěl říci, co v této oblasti bude obsahovat zpráva za rok 2018. "To se nechte překvapit," uvedl. BIS se podle něj věnuje všem zpravodajských službám působícím na území ČR proti zájmům a bezpečnosti země. "Zejména ruské služby jsou ve svých aktivitách nejagresivnější a nejaktivnější, proto o nich píšeme více, k tomu se přidávají čínské služby," dodal Koudelka.

Věnovat se bude BIS všem hrozbám, které se objeví a budou přitom spadat do její zákonné působnosti, uvedl Koudelka. "Pro nás je podstatné především to, že naše práce je jasně daná zákonem, který nám říká, čemu se máme věnovat, a na základě informací, které máme, a potenciálních rizik vláda každý rok schvaluje priority činnosti zpravodajské služby pro ten daný rok a tam jsou ta největší rizika jasně popsána," vysvětlil.

Od roku 1989 se rizika změnila, dodal. "V oblasti terorismu na počátku 90. let, když já přišel do služby, nikdo neznal al-Káidu, nikdo neznal Islámský stát. Jestli byl nějaký problém, tak to byly palestinské skupiny jako Ahmad Džibríl, abú Nidal, případně libanonský Hizballáh," uvedl Koudelka. V oblasti kontrašpionáže byly už tehdy problémem ruské zpravodajské služby, nikdo ale podle Koudelky nevnímal hrozbu čínské špionáže.

BIS je po 25 letech existence respektovaná služba

Bezpečnostní informační služba (BIS) je podle svého ředitele Michala Koudelky silná, efektivní a respektovaná zpravodajská služba, která pomohla chránit životy nejen občanů ČR, ale i lidí v zahraničí.

Koudelka připomněl, že při popisu celé historie BIS je třeba se vrátit do února 1990, kdy vznikl Úřad pro ochranu ústavy a demokracie (ÚOÚD). "V té době byly položeny základy moderní nové kontrašpionáže demokratického Československa a pak tedy ČR," řekl ČTK. Služba se podle něj vyvíjela a procházela složitějšími i lepšími obdobími, obdobně jako Československo a Česko. "Až do dnešní doby, kdy je BIS silná a velmi efektivní a respektovaná zpravodajská služba," uvedl.

Za důležité označil Koudelka, že po roce 1989 padlo rozhodnutí postavit novou službu s novými lidmi. Jednou ze dvou klíčových věcí bylo podle něj sehnat a vycvičit lidi, připravit je na práci zpravodajského důstojníka a zajistit jim kvalitní techniku. "Samozřejmě také vyřešit problém s bývalými důstojníky Státní bezpečnosti, kteří ve službě zůstali nějakou dobu, ač služba postupovala i v této oblasti zcela jednoznačně a ti, kteří pracovali na tzv. vnitřním nepříteli, a ti, kteří měli delší stáže a výcvik v Sovětském svazu, museli službu opustit v podstatě okamžitě," uvedl.

Ještě obtížnější než to však podle něj byl druhý úkol, a to získat na svou stranu veřejnost. "Změnit to, jak budou ke službě přistupovat. Změnit myšlení lidí, že služba není Státní bezpečností, ale že to je demokratická služba, kontrašpionáž, která slouží demokratické zemi a má jiný úkol - chránit bezpečnost této země a jejích obyvatel. To bylo nejdůležitější a bylo to velmi obtížné a já doufám, že se nám to podařilo," řekl.

Koudelka uvedl, že nemůže být konkrétní při popisu největších úspěchů BIS za poslední čtvrtstoletí. "Ale za tu dobu jsme samozřejmě dělali operace, které úspěšné byly. Bez přehánění jsme pomáhali chránit životy nejen občanů ČR, ale i životy lidí v zahraničí," řekl. Za největší úspěch BIS a ostatních bezpečnostních složek ale považuje to, že Česko patří v hodnoceních mezi nejbezpečnější země světa. "To je přece největší výsledek a úspěch práce celé bezpečnostní komunity v České republice," konstatoval.

Na práci tajných služeb s lidskými zdroji, které dominuje ochrana bezpečnosti, zdraví a života zdroje informací, se příliš nezměnilo, uvedl Koudelka. Naopak se za posledních 25 let zcela zásadně změnila technika. "To se srovnat vůbec nedá. V této oblasti došlo k obrovským změnám. Asi došlo i ke změně v tom, jak sami příslušníci služby berou sami sebe. Dneska vědí, že pracují v silné službě, a mohou být na službu tady hrdí," shrnul.

Klíčová změna v oblasti tajných služeb se také týkala mezinárodní i vnitrostátní spolupráce mezi bezpečnostními složkami. "Zlom v mezinárodní spolupráci v podstatě začal 11. zářím, útokem na Spojené státy, v tu chvíli celý svět pochopil, že bez spolupráce a sdílení informací nelze tak silnému a zásadně nebezpečnému nepříteli čelit," vysvětlil. Spolupráce se podle něj od září 2001 nesmírně prohloubila.

Rozvědky dnes zaplňují mezery po otevřených zdrojích

Špionáž se podle Koudelky změnila od doby studené války v tom, že většina informací je veřejně dostupná. Tajné služby mohou většinu informací zjistit z otevřených zdrojů, rozhovorů s politiky či novináři a skutečnou činnost pak soustředit na místa, která poté zbudou na doplnění, řekl Koudelka.

Koudelka ČTK řekl, že dodnes fungují některé tradiční postupy tajných služeb, jako je řízení zdrojů, získávání informací utajovaným způsobem či používání vysoce sofistikovaných prostředků pro komunikaci. "Nicméně špionáž se velmi rychle přizpůsobila stávající situaci. V minulosti, za studené války, v době železné opony v podstatě všechno bylo utajované," konstatoval.

V současnosti je naopak většina informací v otevřených zdrojích na internetu, v médiích. "O mnoha informacích můžete hovořit s kýmkoliv a není to žádný problém. Toho samozřejmě zpravodajské služby velmi dovedně využívají a to není jenom v Česku, to je v celém demokratickém světě. Zpravodajci získávají během své běžné komunikace s politiky, obchodníky, novináři informace, které nejsou klasifikované, utajované, ale přesto jim velmi pomáhají v tom, aby si vytvořili obraz o nějakém dění, jevu v té které zemi," uvedl.

V centrálách zpravodajských služeb se pak skládá mozaika toho, co se v dané zemi odehrává, dodal Koudelka. "A pak se už na některá ta místa, která zaplněná nejsou, může soustředit skutečná zpravodajská aktivita. To je jev nový, před tím varujeme, o tom hovoříme, s tím také souvisí ta různá školení, která děláme pro státní správu a různé jiné instituce a firmy," uvedl. Instituce by měly vědět, jakému riziku čelí a jak se na něj připravit, řekl.

BIS se v posledních letech soustřeďuje na bezpečnostní školení v různých oblastech a rovinách, řekl Koudelka. "Prvním, pro nás nejdůležitějším stupněm je otázka bezpečnostního proškolení státní správy. A to různých úřadů, různých institucí," uvedl. Připravený je i projekt školení pro státní a polostátní firmy. "V brzké době se rozvine daleko více, protože si uvědomujeme, jak je třeba chránit průmyslové, duševní vlastnictví, to, čím české instituce, firmy disponují a co by mohlo naše nepřátele, protivníky zajímat," vysvětlil.

Cena od CIA je prestižním oceněním celé BIS

Jako ocenění celé Bezpečnostní informační služby (BIS) bere její ředitel cenu George Teneta, kterou v březnu převzal v sídle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Koudelka cenu za zahraniční spolupráci převzal při návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Spojených státech. Jednal při té příležitosti s ředitelkou CIA Ginou Haspelovou. "Ta cena je ocenění za spolupráci mezi BIS a CIA," řekl ČTK Koudelka. Jedná se podle něj o nejprestižnější ocenění, které může zpravodajská služba v rámci spolupráce se Spojenými státy obdržet.

"Na té ceně je samozřejmě moje jméno, ale to ocenění patří celé službě, všem důstojníkům a důstojnicím BIS, kteří s velkým úsilím pracují na zajištění bezpečnosti této země a jejích obyvatel, kteří nasazují své zdraví a své životy a kteří dělají vše pro to, aby ta země byla stále tak bezpečná, jaká je. Ti si zaslouží ocenění, na ně může být tato země hrdá a pyšná," dodal.

BIS je podle něj v mezinárodní spolupráci velmi aktivní, ať už se jedná o spolupráci dvoustrannou, či vícestrannou. "V oblasti multilaterální jsme součástí několika mezinárodních platforem, ve kterých působíme a kromě jiného také sdílíme informace zejména týkající se ohrožení terorismem," uvedl.

Mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu je podle něj na vysoké úrovni. "Informace, které se občas objevují o tom, že ta spolupráce není dobrá, jsou falešné a nepravdivé. Informace jsou sdíleny okamžitě v on-line režimu. Takže kdekoliv se v Evropě cokoliv stane, naše služba dostává on-line všechny informace, které jsou relevantní k danému problému, tak abychom mohli přijímat opatření, informovat oprávněné adresáty, a chránit tak tuto zemi," dodal.

Bez bilaterální spolupráce si podle něj nelze činnost moderní kontrarozvědky představit. Nechtěl upřesnit, s tajnými službami kterých států BIS nejvíc spolupracuje. Jde o ty služby, u kterých může být spolupráce přínosem, uvedl. "Spolupráce je velmi plodná, přináší nám opravdu velmi dobré výsledky a má zásadní dopad na bezpečnost této země," uvedl.

V mezinárodní spolupráci je klíčová vzájemná důvěra, zdůraznil Koudelka. "Důvěra se velmi těžce získává a velmi lehce ztrácí. To je jeden ze základních principů mezinárodní spolupráce, na který bereme velký ohled. Musíme být a jsme důvěryhodným partnerem pro naše kolegy ze zahraničí," řekl. Zahraniční partneři podle něj hodnotí BIS velmi dobře. "Kdyby ta spolupráce nebyla oboustranně prospěšná a z obou stran hodnocena dobře, nebyla by v takovém rozsahu a na tak vysokém stupni, na jakém je dnes," uvedl.

Mezinárodní spolupráci tajných služeb neovlivňují prohlášení politiků či politické vztahy. "Pokud mluvíme o spolupráci mezi spojenci, tak politická prohlášení, ať už v té, nebo oné zemi, spolupráci zpravodajských služeb neovlivní a ovlivnit nesmí. Spolupráce musí být vysoce profesionální, je založena na vzájemné důvěře a taky na osobních vazbách. Tím to nemůže být ohroženo ani ovlivněno," řekl.