Když se britský úřad pro vyšetřování závažných podvodů před lety pustil do rozplétání korupční kauzy kolem výrobce leteckých motorů Rolls Royce, čelil velké výzvě. K případu zajistil na 30 milionů dokumentů. V některých se mohly skrývat cenné důkazy, jiné mohly být nepoužitelné nebo chráněné profesní mlčenlivostí právníků. Úřad musel přijít na to, jak se v dokumentech rychle zorientovat a přitom udržet na uzdě své náklady. Kýžené řešení nakonec našel v umělé inteligenci. K posouzení dokumentů využil software od londýnského start-upu Ravn, což rozkrývání kauzy urychlilo. "Bylo by nemožné řešit takové případy bez technologií," říká jeden z manažerů úřadu Ben Denison.

Technologie založené na strojovém učení si stále výrazněji dobývají místo i v advokacii. Řadě velkých kanceláří západního světa tak usnadňuje práci například kanadský software pro revizi a analýzu smluv Kira. Používá se hlavně při hloubkových auditech, u nichž dokáže zkrátit čas, který jimi právníci stráví, až o 90 procent.

Ve Spojených státech zase někteří soudci jako pomůcku při rozhodování využívají algoritmy, založené na vyhodnocení velkého množství dat nebo i pokročilejším strojovém učení. Systém vyvinutý texaskou Laura and John Arnold Foundation tak například na základě analýzy tisíců minulých rozsudků a zkušeností pomáhá soudcům rozhodnout, zda je obžalovaný natolik nebezpečný, že by měl na soudní proces čekat ve vazbě, anebo je možné pustit ho na svobodu. Další podobné systémy "napovídají" také při rozhodování o podmínečném propuštění.

Využitím umělé inteligence se už zabývá i Evropa. Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice přijala loni v prosinci chartu stanovující etické zásady využití umělé inteligence v soudních systémech. Stanovuje v ní mimo jiné, aby etika, respektování lidských práv a zásady nezávislosti soudů byly již od samého začátku součástí vývoje veškerých systémů založených na využití umělé inteligence.

Je nejvyšší čas. Hodnota trhu s technologiemi pro advokátní kanceláře a podnikové právníky se odhaduje na 16 miliard dolarů. Společnost IBM očekává, že do roku 2021 umělá inteligence posílí hodnotu světového byznysu o další 2,9 miliardy dolarů a nahradí 6,2 miliardy hodin lidské práce.

Umělá inteligence je ale jen malým zlomkem právní technologické mozaiky. V posledních pěti letech přibývá start-upů, které nabízejí nejrůznější aplikace a řešení pro právníky často založené jen na základní digitalizaci či automatizaci. Jen za poslední rok vzrostl počet legaltech společností evidovaných v seznamu CodeX Techindex Stradfordského centra pro právní informace o 50 procent téměř na 1200.

Stovky z nich pocházejí ze Spojených států. Stále více poskytovatelů technologických řešení pro právní sektor ale vzniká rovněž ve Velké Británii, desítky jich pak pocházejí také z Austrálie.

Lákadlo pro investory

Loni také výrazně vzrostla ochota investorů dávat peníze do vývoje aplikací pro právníky. Podle propočtů technologické společnosti LawGeex do nich loni celosvětově vložili miliardu dolarů. Analytická společnost Tracxn přitom vyčíslila celkový objem investic, které dosud do tohoto mladého odvětví přitekly, na 3,3 miliardy dolarů.

Největší podíl na tom mají Spojené státy. Na druhém místě je Evropa − ovšem se značným odstupem. Do legaltechu tam investoři vložili zatím jen 192 milionů dolarů.

Infografika: Opatrný rozjezd inovací pro právníky

A jak velké částky investoři posílají do jednotlivých projektů? U těch nejúspěšnějších vývojářů na trhu se softwarem pro právníky, z nichž někteří mají už i více než desetiletou historii, jsou to desítky milionů dolarů. Platforma pro bezpečné sdílení právních dokumentů HighQ tak například v roce 2016 získala od One Peak, Morgan Stanley and Goldman Sachs investici ve výši 50 milionů dolarů. Podobný úspěch loni slavil i výrobce softwaru Kira Systems.

Jak sehnat investora

Jak ale ukazují zkušenosti začínajících softwarových firem, získat peníze není ani v době růstu investic do legaltechu jednoduché. "Všechny nové technologické společnosti musí být schopné poskytnout garanci svých budoucích příjmů před tím, než získají významné financování. Pro startu-upy je to velmi časově náročný proces. Mají obvykle malý tým, kterému získávání finančních prostředků na rozvoj zabírá hodně času," říká britská právnička Lauren Rileyová, která stojí za komunikační platformou The Link App. Ta právníkům umožňuje bezpečnější a přehlednější komunikaci než klasický e-mail.

Platforma, která vznikla v roce 2014, loni v srpnu získala už druhou investici v pořadí od Northern Powerhouse Investment Fund. Šlo o 344 tisíc liber. Investice Rileyové umožnila rozšířit tým, který aplikaci vyvíjí, a přidat do systému nové funkcionality, které umožní uživatelům z řad právníků lépe monitorovat průběh svých případů.

Jiné společnosti sázejí na crowdfunding, jehož podstatou je sbírání menších částek od drobných investorů. Ti ale obvykle za svůj příspěvek očekávají rychlou "odměnu", což nebývá problém ve spotřebitelsky laděných projektech. Tam, kde se ale vyvíjí systémy určené podnikatelům, s nimiž podle studie konzultantské platformy Day One na trh přichází tři z pěti legaltech start-upů, už je to ale složitější. A tak má crowndfunding v oblasti právních technologií spíše okrajový význam.

Zdaleka ne všechny technologické start-upy ale spoléhají na pomoc investorů − ať už těch drobných, nebo institucionálních. Některé rostou organicky jen z vlastních výdělků či vkladů vlastníků. To je i případ české společnosti Legito, která vyvinula software pro automatizaci právních dokumentů a smluv.

Zakladatel Legita Ondřej Materna sice od začátku snil o softwaru pro velké advokátní kanceláře, svůj generátor digitálních smluv ale nejprve začal stavět na jednoduchých vzorech určených pro veřejnost či drobné podnikatele, jako je například smlouva o dílo. Na těch Legito vydělalo první peníze, které Materna a jeho spolupracovníci následně použili na rozvoj svého generátoru smluv a dalších dokumentů. "Najímali jsme programátora za programátorem, abychom mohli náš systém zlepšovat. To nám pak pomohlo vyšplhat se přes střední právní firmy až k těm velkým mezinárodním, které teď tvoří většinu našich uživatelů," popisuje zakladatel Legita. Po pěti letech má jeho software přes 100 tisíc uživatelů a používají ho kanceláře ve více než třiceti zemích světa.

… a sen se rozplynul

Zdaleka ne všechny společnosti na trhu ale nabízí skutečně funkční produkt. Některé programy dosud fungují jen v beta verzích. "O úspěchu první vlny legaltech start-upů budeme moci hovořit až ve chvíli, kdy tyto společnosti budou dlouhodobě udržitelné, až si jejich produkty začnou ve velkém kupovat advokátní kanceláře," upozorňuje analytik právního trhu Jordan Furlong.

Nejistota výsledku, kterou s sebou externí inovativní řešení zatím přináší, je ostatně i jedním z důvodů, proč se některé advokátní kanceláře pouští do vývoje a programování softwaru na vlastní pěst. Svůj vlastní technologický inkubátor nazvaný Fuse tak například provozuje Allen & Overy. Původem britská advokátní kancelář Slaughter and May zase vstoupila do start-upu zaměřeného na automatizaci dokumentů Luminance, který vznikl v roce 2015 při Cambridgeské univerzitě. A Dentons si ve Spojených státech zřídila technologický akcelerátor Nextlaw Labs.

Zvlášť v kontinentální Evropě je ale v reálné právní práci vidět jen malé množství technologií. "Když jdeme do Německa a ptáme se, jaké technologie tam advokáti používají, tak je ani nedokážou vyjmenovat. Start-upů je tam asi sedmdesát, ale advokátní kanceláře prakticky žádné moderní technologie nepoužívají," popsal své zkušenosti Pavel Krkoška, zakladatel českého poskytovatele servisního systému pro právníky SingleCase.

Legaltech zaostává i ve srovnání s trhem finančních technologií. Takzvaný fintech, "starší bratr" legaltechu, loni podle statistik analytické společnosti FinTech Global přilákal investice ve výši 41,7 miliardy dolarů, tedy více než desetkrát tolik, co sektor právních technologií za celou dobu své existence. Fintech je navíc charakterický velmi vysokým objemem investic směrovaných do jednotlivých projektů. Například čínský Ant Financial ze skupiny Alibaba loni získal na svůj rozvoj 14 miliard dolarů.

Srovnání s oblastí fintech nicméně ukazuje, kam až by se mohl legaltech v budoucnu dostat. Příležitost k rozvoji je podle expertů veliká. "Navzdory dramatickému růstu je legaltech stále ještě v zárodku," upozornil nedávno například viceprezident LawGeex Shmuli Goldberg. Hlavním důvodem je podle něj to, že advokátní kanceláře se stále ještě staví k inovacím opatrně a zdráhají se je přijímat.

Navenek deklarovaný zájem právníků o inovace často připomíná jen velkou "bublinu". Spíš než v každodenní práci jsou novinky přítomné jen v líbivých tiskových zprávách a klientských sděleních, které mají kancelář vykreslit jako "progresivní".

To by se ale do budoucna mohlo změnit. Podle loňského průzkumu Ari Kaplan Advisors považuje technologie za nezbytný základ 94 procent začínajících právníků. 63 procent z nich věří, že software brzy nahradí manuální právní činnosti. Generační výměna by tak ve změně přístupu právníků k technologiím mohla sehrát důležitou roli a podnítit další rozvoj legaltech segmentu.

 

Anketa: Technologie právníky zbavují rutinních úkonů 

Jaké nástroje využívají právní experti za hranicemi České republiky? Odpovídali hosté konference ILSF 2019 z Kolumbie, Rumunska a Velké Británie.

Andres Felipe Laserna Yepes

partner, Laserna & Barón Abogados, Kolumbie

Používáme různé nástroje pro zefektivnění a optimalizaci interních a externích procesů. V první řadě máme systém, který nám umožňuje řídit projekty a procesy v naší společnosti. Tento software nám pomáhá monitorovat týmové úkoly. Používáme taktéž software Legito pro tvorbu a správu dokumentů, což nám pomáhá zkrátit dobu zpracování, eliminovat lidské chyby a umožňuje nám lepší interakci s klienty.

Práci nám rovněž velmi usnadňuje program, který sleduje soudní řízení, v nichž figurují naši klienti. Máme také databázi umožňující shromažďovat právní předpisy a jiné právní dokumenty. Díky ní můžeme vytvářet kvalitní právní rešerše na případy, kterými se zabýváme. Také používáme software pro fakturaci a time management našeho týmu. V současné době chystáme inovace v oblasti komunikace s našimi klienty a dále v plánování podnikových zdrojů. Slibujeme si od toho lepší rozvoj marketingových a prodejních procesů. Vedle samotných technologií naše firma také sleduje trendy v právním průmyslu a napomáhá rozvoji projektů, které využívají znalosti v jiných oblastech, jako jsou design, audiovizuální produkce a žurnalistika.

Díky technologickým nástrojům, jež používáme, jsme na tomto měnícím se trhu schopni postupovat a vyrovnávat se s konkurencí. Možnosti, které nám dal technologický vývoj posledních let, nám umožnily nabízet zákazníkům kvalitnější produkty a služby, protože nyní můžeme svou práci mnohem více zaměřit na kvalitní obsah než na opakované a mechanické úkoly.

Simina Mutová

advokátka, Deloitte Legal, Rumunsko

Náš rumunský právní tým v rámci poradenské společnosti Deloitte podporuje oblast rozvoje podnikání, poskytování služeb a právní technologie. Příkladem může být naše spolupráce s UiPath, specialistou na robotickou automatizaci procesů. Prostřednictvím této strategické spolupráce navrhujeme, vyvíjíme a implementujeme špičková řešení robotické a kognitivní automatizace pro náš tým a naše klienty po celém světě. Cílem této spolupráce je pomoci právnickým profesionálům využít technologie ke zvýšení efektivnosti a orientaci v rychle se měnícím odvětví. Deloitte Legal a UiPath společně vytváří řadu řešení, která se zabývají konkrétními a opakujícími se požadavky klienta, přehodnocují právní procesy a zvyšují efektivitu automatizací opakovaných úkolů.

První řešení, které vyvinula společnost Deloitte Legal a UiPath, je takzvaný robot právního odvětví. Ten je schopný vyhledávat ve veřejných záznamech, jako je například registr cenných papírů, ke kterému se často přistupuje v rámci due diligence. To má potenciál zvýšit efektivitu. Například v jednom případě robot provedl vyhledávání přibližně za sedm minut oproti třem a půl hodiny, které právníci strávili na rešerši obdobné věci.

Dále používáme systém dTrax, platformy pro správu zakázek. Využíváme ji pro spravování rozsáhlé smluvní dokumentace, a to jak interně, tak s našimi klienty. Díky tomuto systému můžeme rychleji vyjednat i realizovat zakázky. Čas také šetří tím, že vyřazuje seniornější právníky z řízení, která mohou snadno zvládnout jejich mladší kolegové.

Jonathan Patterson

výkonný ředitel, DWF Ventures, Velká Británie

Klienti v současné době požadují takové právní služby, které jim nabízejí rychlé a variabilní řešení. I proto se pro právníky otevírá velký prostor, v jehož rámci mohou testovat a posléze využívat technologie různými způsoby a vyhovět tímto požadavkům klienta. Mezi testované inovační nástroje nyní patří například samoobslužné platformy pro stálé klienty, pomocí nichž budou moci pro své potřeby vytvářet standardizované dokumenty bez nutnosti jejich konzultace s právníkem.

Podle mého názoru je důležité investovat do kritické informační infrastruktury a kybernetické bezpečnosti, protože tyto dva pojmy tvoří základ pro technologické inovace. V naší společnosti se zaměřujeme také na rozvoj digitálních a hlasových asistentů na podporu jednoduchých a mechanických právních úkolů, které nevyžadují hlubší analýzu.

Očekávám také vznik platforem zjednodušujících každodenní práci tím, že například zefektivní účtování úkonů klienta či vypracují rešerši. Trendem poslední doby je také datová analytika a umělá inteligence, která zejména umožňuje předcházet samotným právním problémům a vyhýbat se potenciálnímu riziku v rámci soudního řízení.

Všechny tyto inovace mají velkou šanci přinést změny do celého právního sektoru. Nejúspěšnější inovátoři však zjišťují, že každá technologie je součástí dobře navrženého řešení, které vždy začíná hlubokým pochopením problému, který se snaží vyřešit.

 

Článek byl publikován v měsíčníku Právní rádce.

Infografika: Opatrný rozjezd inovací pro právníky