Bill Gates, po dlouhá léta nejbohatší, momentálně druhý nejbohatší člověk planety, je dnes symbolem uvážlivého filantropa a mecenáše. Se svou nadací – mimochodem nejlépe zafinancovanou neziskovou organizací světa – pomáhá s vývojem nových léků, bojuje proti chudobě a hladomoru, podporuje progresivní ekologické start-upy. On a Warren Buffett ukazují, že i dolarový miliardář je člověk, a dokonce to může být člověk milý a dobrotivý.

Jenže to tak nebylo vždycky. Ještě nějakých deset, nebo spíš patnáct let nazpátek měl Bill Gates o dost jinou image. Jednak se připomínalo, jak cholerickým a vzteklým šéfem dokázal být, jednak bylo jeho byznysové dítě, softwarový gigant Microsoft, zhmotněním rozpínavé, monopolistické korporace, která dusí konkurenci a uzurpuje pro sebe příliš moci. Firma na sankcích od Evropské komise a amerických úřadů vyplatila miliardy dolarů.

Podobný obrat, jakým prošel v poslední dekádě a kus Bill Gates, bude nejspíš muset udělat i jiný technologický miliardář, který se z miláčka ze Silicon Valley čím dál víc proměňuje v ústředního padoucha a viníka patogenních dějů ve společnosti – Mark Zuckerberg, zakladatel a CEO Facebooku.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se