Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem středečního rozhodnutí je podle ekonomů mimo jiné nadále nejistý vývoj v zahraničí. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.

"I když inflace zůstává nad cílem centrální banky, pro stabilitu úroků hovoří jak rizika spojená s vývojem ve světě, tak vývoj v samotné české ekonomice," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Načasování případné změny v nastavení úrokových sazeb a směr takové změny budou podle něj záležet především na vývoji světové ekonomiky.

"Bankovní rada se rozhodla měnovou politiku nezpřísňovat patrně jednak proto, že tuzemská ekonomika začala slábnout, což inflační tlaky bude zmírňovat, a také proto, že zlepšení vývoje v zahraničí bude chtít bankovní rada vidět i v reálných číslech. Svou roli pravděpodobně sehrál i mírně silnější kurz koruny," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Zároveň podle něj zřejmě není pro členy bankovní rady problémem inflace nad třemi procenty, protože ČNB svým rozhodnutím míří na inflaci v horizontu zhruba jednoho roku. 

"Vyšší listopadová inflace (3,1 procenta) v kombinaci se zmírněním rizik v zahraničí tak nestačily na to, aby převážily obavy z postupného zpomalování tuzemské ekonomiky, alespoň zatím," napsal Seidler na Twitteru.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny jich hlasovalo pět, dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady (video) o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Středeční debata bankovní rady byla podle Rusnoka podobná dvěma předchozím zasedáním. "Ta debata je o akcentu na jednotlivé stránky ekonomického vývoje a zatím převládal názor vyčkat. Chtěl bych ale zdůraznit, že ta debata je jednoznačně o tom, zda zvýšit, nebo zachovat sazby. Žádná jiná alternativa nebyla. A řekl bych, že se to postupně posouvá k tomu trendu zvýšit," uvedl guvernér.

Ke změně sazeb podle guvernéra může rada přistoupit na jakémkoliv z dalších měnových zasedání. Další bude na počátku února. "Pokud by se potvrdily trendy z posledních týdnů, tedy zlepšování situace v zahraničí, a pokud se současně neprojeví silně antiinflační trendy v ekonomice, tak ta pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb spíše narůstá," dodal.

Rusnok zároveň uvedl, že aktuální listopadové prognóze odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. "Bankovní rada však vyhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb proti prognóze v nejbližších čtvrtletích," upozornil.

V souvislosti s riziky a nejistotami guvernér uvedl, že nejistoty týkající se zahraničního vývoje se mírně snížily. Navíc se podle něj v české ekonomice výrazněji projevuje předchozí zpomalení růstu zahraniční poptávky.

Inflace se podle guvernéra bude v následujících čtvrtletích pohybovat blízko tříprocentní hranice a na horizontu měnové politiky se přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. 

V listopadu inflace stoupla na 3,1 procenta. "To, že máme inflaci výrazně nad dvouprocentním cílem, je nepříjemné, ale nevidíme to jako věc, která by měla zásadně negativně dopadat na českou ekonomiku. A nemáme známky ani toho, že by se nějak vychylovala inflační očekávání," uvedl Rusnok.