Američané zabili šéfa íránských jednotek Kuds, Írán hrozí odvetou. USA do oblasti posílají tři tisíce vojáků

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu v noci ze čtvrtka na pátek zemřel velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásem Solejmání. Oznámil to mluvčí iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF), organizace zastřešující irácké milice podporované Íránem. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. USA pak nařídily okamžitou evakuaci amerických občanů z Iráku. Íránský nejvyšší duchovní, ajatolláh Alí Chamení, již jmenoval Solejmáního nástupce.

Pentagon schválil vyslání dalších zhruba 3000 vojáků do oblasti Blízkého východu kvůli zvýšenému ohrožení. Oznámili to podle agentur AP a Reuters nejmenovaní státní úředníci. Podle agentury Reuters jsou do oblasti preventivně vysíláni vojáci z 82. výsadkové divize ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně.

Podle funkcionářů, kteří si podle Reuters přáli zůstat v anonymitě, se vojáci připojí ke zhruba 750 vojákům ze stejné divize, kteří už byli tento týden vysláni do Kuvajtu po napadení velvyslanectví USA v Bagdádu.

Vyslání vojáků jde proti původním snahám prezidenta Donalda Trumpa vojáky z Blízkého východu spíš stahovat. Od května však americká administrativa na Blízký východ vyslala 14 000 dalších vojáků poté, co prohlásila, že Írán plánuje útoky na americké zájmy.

"Vzhledem ke zvýšenému napětí, jež panuje v Iráku a celém regionu, vyzývá americké velvyslanectví americké občany řídit se cestovními pokyny pro rok 2020 a okamžitě odjet z Iráku. Američtí občané by měli odcestovat letecky, jakmile to bude možné. Pokud se to nepodaří, pak pozemní cestou do jiných států," stojí v doporučení americké ambasády v Iráku.

Americké ministerstvo zahraničí také oznámilo, že kvůli úternímu útoku na velvyslanectví v irácké metropoli úřad přerušil konzulární služby. "Američtí občané by se k velvyslanectví neměli přibližovat," stojí v prohlášení ministerstva.

Americké ministerstvo obrany v komentáři k operaci uvedlo, že jejím cílem bylo odstrašit Írán od plánů na další útoky. Akce byla provedena na příkaz prezidenta Donalda Trumpa. Solejmání podle Pentagonu "aktivně připravoval plány na útoky proti americkým diplomatům v regionu a na vojáky v Iráku a jinde". Stál i za nedávným útokem na americké velvyslanectví v Bagdádu.

"Generál Kásem Solejmání během delšího období zabil nebo ošklivě zranil tisíce Američanů a připravoval zabití mnoha dalších... Ale byl dopaden! Byl přímo nebo nepřímo zodpovědný za smrt milionů lidí, včetně nedávného velkého počtu PROTESTUJÍCÍCH zabitých v samotném Íránu," napsal šéf Bílého domu v prvním podrobnějším komentáři k zabití íránského generála na Twitteru.

"Írán to sice nebude nikdy schopen doopravdy přiznat, ale Solejmání byl v zemi nenáviděný i obávaný. Oni (Íránci) nejsou zdaleka tak zarmouceni, jak vůdcové budou přesvědčovat vnější svět. Měl být odstraněn už před mnoha lety!" dodal americký prezident.

"Írán nikdy nevyhrál válku, ale nikdy neprohrál vyjednávání!" napsal Trump nedlouho předtím. První Trumpův příspěvek se na Twitteru objevil krátce poté, co americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že USA stále stojí o zmírnění napětí na Blízkém východě, a nikoli o válku. V rozhovoru se CNN ministr zároveň řekl, že nepochybuje o tom, že útok na Solejmáního zachránil životy Američanů.

Spojené státy učinily krok k odvrácení války, nikoli k jejímu rozpoutání, dodal v pátek Trump. Washington podle něj neusiluje o změnu režimu v Íránu, dosavadní velitel elitního oddílu íránských revolučních gard však stál za nedávnými útoky na americké cíle v Iráku včetně nepokojů u amerického velvyslanectví.

"Solejmání plánoval bezprostředně hrozící a zákeřné útoky na americké diplomaty a vojáky, ale my jsme ho přistihli při činu a zneškodnili," citovala agentura Reuters z vyjádření Trumpa při vystoupení ve floridském rezortu Mar-A-Lago. "Jeho hrůzovláda skončila," dodal americký prezident.

Zbytky po raketovém útoku:

Zdroj: Reuters

Podle zpráv z irácké metropole dopadly do areálu mezinárodního letiště tři rakety. Útok si vyžádal až devět mrtvých a několik zraněných, rakety dopadly nedaleko nákladního terminálu a zapálily několik automobilů.

Podle iráckých činitelů přijel Muhandis na bagdádské letiště v konvoji vozidel, aby uvítal Solejmáního, který předtím přiletěl do Bagdádu z Libanonu nebo ze Sýrie. Rakety explodovaly přesně v okamžiku, kdy šéf jednotek Kuds sestoupil ze schůdků letadla, aby se s Muhandisem a jeho lidmi přivítal. Všichni zahynuli. Tělo Solejmáního bylo identifikováno jen podle prstenu.

Podle agentury AP útoky na vysoce postavené šíitské představitele mohou přinést zlom ve vývoji událostí na Blízkém východě. Lze očekávat tvrdou odvetu Íránu a všech sil, které v regionu podporuje, útok bude namířen proti zájmům USA a Izraele. 

Profil

Solejmání zabitý Američany velel elitní složce Revolučních gard. Dohlížel na jaderný program i operace v zahraničí

3. 1. 2020 ▪ 9 min. čtení

Nálet proti milici nedaleko Bagdádu zabil několik lidí

Několik mrtvých si podle světových zpravodajských agentur severně od Bagdádu vyžádal letecký úder proti bojovníkům irácké milice podporované Íránem, který se odehrál v noci z pátku na sobotu. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj v irácké armádě hovoří o šesti zabitých a třech vážně zraněných. Podle informací agentury AP zahynulo pět členů milice.

Irácká státní televize pak podle Reuters přinesla zprávu, že nedaleko Bagdádu v pátek večer podnikly nálet Spojené státy. Informace se objevily den poté, co americký raketový útok v iráckém hlavním městě zabil předního íránského generále Kásema Solejmáního.

USA prý porušily dohodu s Irákem

"Odchod Solejmáního je hořký, ale boj bude pokračovat až do konečného vítězství a zločinci budou mít život těžší," uvedl íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v prohlášení. V zemi má být vyhlášen třídenní státní smutek, pohřeb šéfa Kuds i ostatních obětí amerického útoku se očekává v sobotu.

Chameneí již vybral i nástupce Solejmáního: stal se jím brigádní generál Esmáíl Káaní. Íránský nejvyšší duchovní vůdce ho jmenoval v pátek. Káaní dosud působil jako Solejmáního zástupce.

Program elitních jednotek zůstane stejný jako pod Solejmáního vedením, zdůraznil podle íránských státních médií Chameneí. Smrt dosavadního velitele sil Kuds duchovní vůdce označil za "mučednickou".

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí považuje noční americký útok za agresi vůči Iráku a masivní porušení jeho suverenity.

Obává se, že americký útok "vyprovokuje v Iráku, v oblasti i na celém světě zničující válku". 

Abdal Mahdí působí jako úřadující premiér, přestože kvůli protivládním protestům loni v listopadu podal demisi. Írán jeho vládu podporuje. V pátek vyzval parlament, aby svolal mimořádnou schůzi a "přijal legislativní kroky, jež zajistí Iráku bezpečnost a svrchovanost". Dále své požadavky nespecifikoval.

Solejmáního a Muhandise označil za "významné symboly vítězství nad Islámským státem" (IS). Milice PMF se podílely na boji, v němž byla tato teroristická organizace v roce 2017 v Iráku poražena.

Premiér také řekl, že USA útokem porušily podmínky dohody o působení amerických vojáků v Iráku. Dodal, že výhradní účel jejich pobytu je podílet se na výcviku iráckých bezpečnostních sil a bojovat proti IS v rámci širší koalice. USA mají v Iráku přes 5000 vojáků, do Kuvajtu nyní dorazilo několik set dalších, kteří mají kontingent posílit.

Velitel irácké skupiny Liga spravedlivých Kaís Chazalí své oddíly uvedl do pohotovosti a nařídil jim, aby se připravily na boj. Podle něj Američané budou muset brzy z Iráku odejít. "Všichni velitelé by měli být v pohotovosti pro nadcházející bitvu a velké vítězství," řekl. Chazalího Liga má kolem 10 tisíc členů.

Další odpůrce americké přítomnosti v Iráku, duchovní Muktada Sadr, řekl, že jeho milice jsou připraveny Irák bránit.

"Jako vůdce iráckého vlasteneckého odboje vydávám rozkaz všem mudžáhidínům (bojovníkům), zejména Mahdího armádě… a všem vlasteneckým a disciplinovaným skupinám, aby byly připraveny chránit Irák," sdělil Sadr v prohlášení. Mahdího armáda má podle různých odhadů až 50 tisíc členů.

Vlivný šíitský duchovní Alí Sistání považuje americký útok za narušení svrchovanosti země, ale vyzval všechny zúčastněné strany ke zdrženlivosti.

Íránský ministr obrany Amír Chátamí pohrozil odvetou. "Za nespravedlivou Solejmáního vraždu bude následovat zničující pomsta na všech, kdo se na ní podíleli a jsou za ni odpovědni," řekl ministr.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že smrt Solejmáního posílí odpor proti USA a Izraeli v regionu a po celém světě. Ministrovo prohlášení rozšířila íránská televize. "Brutalita a tupost amerických teroristů, kteří zavraždili velitele Solejmáního… nepochybně posílí odpor v regionu a na celém světě," konstatoval ministr.

"Spojené státy nesou odpovědnost za veškeré následky tohoto ničemného dobrodružství," dodal. Íránské ministerstvo zahraničí už předalo zástupci švýcarské diplomatické mise protest proti útoku.

V pátek bude podle agentury Reuters svolána mimořádná schůze hlavního íránského bezpečnostního orgánu, Nejvyšší rady národní bezpečnosti, která se má útokem na generálmajora Solejmáního zabývat. Oznámil to v Teheránu mluvčí rady Kejván Chosráví.

Podle komentáře íránské televize je rozkaz prezidenta Donalda Trumpa k vraždě Solejmáního "největší chybnou kalkulací Spojených států" od druhé světové války. "Lid regionu už Američanům nedovolí, aby tu zůstali," uvedla televize.

Milice PMF v prohlášení uvedly, že šlo o "zákeřné americké bombardování". Právě tato skupina se označila za organizátora protestu, který v minulých dnech skončil vypálením recepce v areálu ambasády USA v Bagdádu. Demonstranti velvyslanectví napadli v úterý, ve středu se nakonec stáhli.

K PMF patří také proíránská skupina Katáib Hizballáh, která podle USA minulý pátek raketami zaútočila na iráckou základnu, na níž slouží i Američané a jeden z nich tam byl zabit.

V neděli proto americká armáda zaútočila na pozice této skupiny v Iráku a 25 milicionářů zabila.

Íránský diplomat: Zabití Solejmáního se rovná zahájení války

Americký atentát na klíčového íránského generála Kásema Solejmáního odpovídá vyhlášení války a odpověď Teheránu bude "tvrdá". V rozhovoru s televizí CNN to v pátek večer řekl íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí. Předtím oznámil Radě bezpečnosti OSN a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi, že Írán si vyhrazuje právo na sebeobranu na základě mezinárodního práva.

Podle Ravančího Spojené státy "zavražděním" Solejmáního otevřely novou kapitolu po "ekonomické válce" vedené prostřednictvím hospodářských sankcí. Íránský generál, který byl podle agentury Reuters považován za druhého nejmocnějšího muže režimu v Teheránu, zahynul v noci na pátek při americkém raketovém útoku v irácké metropoli Bagdádu.

Češi nemají do Iráku jezdit

České ministerstvo zahraničí dlouhodobě varuje před cestami do Iráku. Situaci v zemi po americkém útoku úřad sleduje a bude informovat o případných dalších krocích, řekla v pátek mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová. V zemi je podle ní přes databázi Drozd zaregistrováno pět Čechů, další čeští občané pracují na velvyslanectví v Bagdádu a na generálním konzulátu v Irbílu, v zemi jsou nasazeni i čeští vojáci.

"Dlouhodobě před cestami do Iráku varujeme. V zemi je nestabilní bezpečnostní situace, hrozí únosy a lidé tam mají jen omezený přístup k základní zdravotnické pomoci," řekla Štíchová.

"Prioritou je pro nás, aby měli čeští občané k dispozici všechny potřebné informace, ať už prostřednictví systému Drozd nebo našich webových stránek. Klíčová je pro nás samozřejmě také bezpečnost velvyslanectví v Bagdádu a konzulátu v Irbílu. Situaci proto sledujeme a o dalších krocích budeme informovat," doplnila.

Další čtyři čeští občané jsou skrze aplikaci Drozd zaregistrováni v Íránu. V okolních zemích, jako Jordánsko, Izrael nebo Libanon, jich jsou stovky.

V Iráku působí také čeští vojáci. Česká armáda vyslala do země výcvikovou jednotku chemického vojska, výcvikem svých iráckých kolegů se zabývá i Vojenská policie.

Mandát pro vyslání vojáků skončí letos, podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) ho bude chtít vláda prodloužit.

V reakci na útok zdražuje ropa

Ceny ropy se výrazně zvyšují, severomořský Brent je nejdražší od loňského září. Narůstají tak obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh.

Brent, který je považován za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, vykazoval kolem 17:30 SEČ nárůst o tři procenta na 68,26 dolaru za barel. Během dne vystoupil až na 69,50 dolaru, tedy nejvýše od poloviny září, kdy se odehrály útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si kolem 17:30 SEČ připisovala 2,8 procenta na 62,88 dolaru za barel.

"Rizika na straně nabídky zůstávají na Blízkém východě zvýšená. Můžeme vidět, že se dál zvyšuje napětí mezi Spojenými státy a bojovníky, které v Iráku podporuje Írán," sdělil agentuře Reuters analytik Edward Moya ze společnosti OANDA.

Irák je druhým největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Denně vyváží asi 3,4 milionu barelů suroviny - převážně z jižního přístavu Basra.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

Demokraté útok kritizují

Útok by mohl vyvolat další nebezpečnou eskalaci násilí na Blízkém východě. V reakci na akci Spojených států to uvedla předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Vojenskou akci kritizovali také někteří uchazeči o demokratickou nominaci v boji o Bílý dům včetně Joea Bidena. Podle něj by se USA mohly ocitnout na pokraji dalšího velkého konfliktu. Ministr zahraničí Mike Pompeo řekl, že USA nestojí o válku, ale udělají vše pro ochranu amerických zájmů na Blízkém východě.

"Nejvyšší prioritou amerických čelných představitelů je chránit americké životy a zájmy," uvedla v prohlášení demokratka Pelosiová. Podle ní ale Spojené státy nemohou dál ohrožovat životy svých vojáků, diplomatů a dalších občanů "provokativními a nepřiměřenými akcemi". "Nálet z dnešního večera by mohl vyvolat další nebezpečnou eskalaci násilí," dodala předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

USA a svět si podle ní nemohou dovolit stupňování napětí "do bodu, ze kterého není návratu".

Útok na Solejmáního podle Pelosiové americká administrativa provedla "bez konzultace s Kongresem". Podle Pentagonu zabila Solejmáního americká armáda na příkaz prezidenta Trumpa. 

Pompeo prohlásil, že USA stále stojí o zmírnění napětí na Blízkém východě, a nikoli o válku. "Nechceme válku s Íránem, ale nehodláme přihlížet, když jsou ohrožovány životy Američanů," sdělil. Útok na Solejmáního byl podle něj legitimní a nečinnost by znamenala velké riziko. Připustil, že USA zvážily riziko íránské odvety v podobě kybernetického útoku.

Dále řekl, že nepochybuje o tom, že útok na Solejmáního zachránil životy Američanů. Na dotaz, zda je Írán hrozbou pro Spojené státy, odpověděl, že Írán ohrožuje USA na Blízkém východě.

Někdejší Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton pogratuloval všem, kdo se na likvidaci Solejmáního podíleli. Podle něj je to "první krok ke změně režimu v Teheránu".

Trump loni Boltona odvolal s tím, že se s ním názorově neshoduje.

Celou akci odsoudilo také několik demokratických prezidentských kandidátů. Bývalý viceprezident Joe Biden řekl, že prezident Trump "hodil dynamit do sudu s prachem". Spojené státy by se podle něj mohly ocitnout "na pokraji velkého konfliktu napříč Blízkým východem".

Také podle senátora Bernieho Sanderse "Trumpova nebezpečná eskalace" USA přivedla blíže "k další katastrofální válce na Blízkém východě". Útok odsoudila také další uchazečka o demokratickou nominaci do letošních prezidentských voleb, senátorka Elizabeth Warrenová. Podle ní se jedná o "bezohledný krok", který zvyšuje pravděpodobnost dalšího konfliktu na Blízkém východě. Solejmání byl nicméně podle Warrenové "vrah zodpovědný za smrt tisíců, včetně stovek Američanů".

Republikáni z Kongresu se za prezidenta postavili. Senátor Lindsey Graham Trumpovu "odvážnou akci proti íránské agresi" ocenil. "Íránské vládě: pokud chcete více, dostanete více," dodal. Republikánský šéf senátního výboru pro armádu Jim Inhofe uvedl, že Spojené státy netouží po válce, budou ale reagovat na hrozby vůči "našim občanům, vojákům a přátelům, jak prezident dlouho sliboval".

Washington měl důkazy o Sulejmáního plánech bojovat proti USA

Spojené státy měly jasné a jednoznačné zpravodajské informace o tom, že se íránský generál Kásem Solejmání chystal vést násilný boj proti USA. Prohlásil to v pátek podle agentury Reuters šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley.

Milley řekl, že když se Spojené státy rozhodly k úderu, měly důkaz, že íránský generál plánuje významnou násilnou kampaň proti USA. Milley zároveň varoval, že přes Solejmáního likvidaci by se jeho plány stále mohly uskutečnit. "Je tu hrozba? To je zatraceně pravda, hrozba tu je. Ale my pracujeme na tom, abychom ji zmírnili," řekl Milley ve své kanceláři v Pentagonu skupině novinářů.

Ujistil také, že Spojené státy plně chápou strategické důsledky vyplývající z úderu proti Solejmánímu. Riziko nečinnosti však podle něj bylo větší než riziko, že jeho zabití dramaticky vystupňuje napětí s Teheránem. Íránský generál chystal "bezprostřední a hrozivé útoky", řekl Milley s tím, že byl chycen při činu a zlikvidován.

Izrael je v pohotovosti

Izraelská armáda je v pohotovosti kvůli americkému nočnímu útoku. Z Teheránu se ozývají výhrůžky adresované Spojeným státům a také jeho spojenci Izraeli. Ani s jednou z těchto zemí Írán neudržuje diplomatické vztahy a Teherán existenci Izraele neuznává.

Některé izraelské sdělovací prostředky tvrdí, že kvůli událostem v Bagdádu zkrátil svou zahraniční cestu premiér Benjamin Netanjahu, který byl v Aténách.

Netanjahu v prohlášení uvedl, že USA mají právo na sebeobranu, k níž podle něj likvidace generála patří. "Kásem Solejmání je odpovědný za smrt amerických občanů a mnoha dalších nevinných lidí. Plánoval další takové útoky. Tak jako má na sebeobranu právo Izrael, USA mají naprosto stejná práva," uvádí se v prohlášení. Premiér v něm dodal, že si americký prezident "Donald Trump zaslouží uznání za rychlou, důraznou a rozhodnou akci". "Izrael podporuje USA a jejich spravedlivý boj za mír, bezpečnost a sebeobranu," stojí v dokumentu.

Ministr obrany Naftali Bennett svolal schůzku armádních velitelů k posouzení bezpečnostní situace.

Podle Reuters se Izraelci obávají odvetného íránského útoku ze severu, tedy ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo i ze strany Libanonu, kde působí hnutí Hizballáh, jehož bojovou složku Írán vyzbrojuje. Izrael uzavřel pro turisty horu Hermon na Golanech, která byla v minulosti zasažena raketami vypálenými ze Sýrie.

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh řekl, že Hizballáh bude pokračovat v tom, co začal Solejmání, a postará se o to, aby jeho cíle byly naplněny. Podle něj je odpovědností všech bojovníků Hizballáhu potrestat ty, kdo Solejmáního zabili.

Syrská agentura SANA napsala, že syrská vláda "zbabělý americký útok" odsuzuje. Podle ní to vyhrotí situaci na Blízkém východě.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo americký raketový útok v Bagdádu za "avanturistický krok, který povede ke zvýšení napětí v celém regionu". Ministerstvo přitom podle agentury TASS vyjádřilo "upřímnou soustrast íránskému lidu" nad úmrtím Solejmáního, jenž "oddaně sloužil ochraně národních zájmů Íránu".

Íránci oplakávali vlivného generála

Tisíce Íránců v pátek pochodovaly k sídlu duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího v Teheránu, aby vyjádřily smutek nad úmrtím vlivného generála Kásema Solejmáního. 

"Nejsem ten, kdo podporuje (íránský) režim, ale Solejmáního jsem měla ráda. Byl odvážný a miloval Írán. Je mi této ztráty velmi líto," citoval Reuters jednu z účastnic teheránského pochodu.

V Kermánu, odkud Solejmání pocházel, se u jeho rodného domu sešli lidé oblečení do černého. Mnozí při četbě veršů z koránu plakali. "Hrdina nikdy neumírá. To nemůže být pravda. Kásem Solejmání bude žít věčně," řekl jeden z truchlících.

Analytici se shodují, že právě Solejmáního popularita si vyžádá reakci. Generál přežil několik pokusů o vraždu, které podle Reuters zosnoval Západ i arabské bezpečnostní služby. Zdroje stanice CNN odhadly, že odveta za likvidaci generála je velmi pravděpodobná a může mít podobu kybernetických útoků nebo akcí spojenců Teheránu.

Při smutečním pochodu lidé také zapalovali americké vlajky:

Zdroj: Reuters

Iráčané oslavovali na náměstí

Na bagdádském náměstí Tahrír ráno několik desítek Iráčanů tancem oslavovalo Solejmáního smrt. Místo je ústředním bodem několikaměsíčních protestů, které jsou namířeny proti irácké vládě i proti íránskému vlivu v Iráku. Záběry oslavujících Iráčanů zveřejnil na Twitteru americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

"Iráčané při pouličním tanci za svobodu oslavují, že generál Solejmání už není," napsal k tomu šéf americké diplomacie.

"Oslav" se zúčastnilo několik desítek Iráčanů. "Káseme Solejmání, nadešlo božské vítězství. Tato smrt pomstila krev mučedníků," volali lidé.

Protesty v Iráku proti údajně zkorumpovaným politikům a špatným službám začaly v říjnu. Lidé požadovali odstoupení politických představitelů a kritizovali také Írán za jeho vliv v Iráku. Při potlačení demonstrací přišlo o život přes 400 lidí a zraněno bylo na 25 tisíc lidí.

Mnozí Iráčané tvrdí, že proti demonstrujícím zasahovali členové sil podléhajících Íránu.

Meč ajatolláhů