Nejúčinnější způsob boje proti šíření nákazy koronavirem je co možná největší omezení kontaktů mezi lidmi, shoduje se drtivá většina expertů v zemích po celém světě. Česko, Itálie a Španělsko tak zakázaly volný pohyb lidí po ulicích, Rakousko, Francie či Belgie zavřely školy a obchody. Totéž dělá i čím dál víc měst ve Spojených státech, která označují přístup prezidenta Donalda Trumpa za laxní. Velká Británie ale zvolila zcela odlišný postup. Její strategie boje s koronavirem výslovně počítá s tím, že se jím nakazí drtivá většina občanů. 

"Očekáváme, že virem se během příštích 12 měsíců nakazí až 80 procent populace," stojí v tajné zprávě agentury Public Health England, která má jako součást ministerstva zdravotnictví na starosti práci na opatřeních v zájmu zlepšování zdravotního stavu občanů. Agentura podle dokumentu, který získal deník Guardian, očekává, že téměř osm milionů Britů bude muset kvůli nákaze ležet v nemocnici. Zdravotnický systém může mít velké problémy tento nápor zvládnout. 

Většina britských vědců odhaduje, že koronaviru podlehne zhruba jedno procento nakažených. V britském případě by to znamenalo smrt 531 tisíc lidí. Pokud by byla úmrtnost 0,6 procenta, jak tvrdí hlavní vládní poradce pro zdravotnictví Chris Whitty, zemřelo by 318 tisíc Britů.

Britská vláda už dřív vyhlásila, že jejím cílem je oddálit vrchol počtu nemocných až do letních měsíců, kdy oproti zimě a jaru obecně klesá počet lidí, kteří potřebují péči, a britské zdravotnictví tak má k dispozici více kapacit. Na rozdíl takřka od všech ostatních zemí vláda například neuzavřela restaurace, obchody či školy a nezakázala akce, na nichž se shromažďuje velký počet lidí, byť to poslední se nejspíš brzy změní. Kabinet pouze uvedl, že lidé, kteří cítí příznaky chřipky, by měli sedm dní zůstat doma v izolaci.

Británie tedy až dosud zavedla jen velmi málo opatření k omezení kontaktů mezi lidmi. V otevřeném dopise proti tomu protestovalo víc než dvě stě předních vědců. Kvůli přístupu vlády je podle nich "ohroženo mnohem více životů, než je nutné".

K této kritice zavdal příčinu i premiér Boris Johnson svým výrokem, že "mnoho dalších rodin předčasně ztratí své milované". Lidé by se tak podle něj měli připravit na fakt, že kvůli koronaviru zemře výrazně více lidí než obvykle. Zatím nemoci v Británii podlehlo víc než 30 osob.

Johnson uvádí, že ohledně přístupu k pandemii koronaviru se řídí radami expertů. Vědci, kteří vládě radí, zdůraznili, že snaha přísně omezit kontakty mezi lidmi může být kontraproduktivní. Nemoc by sice nyní zmizela, ale příští rok by se mohla vrátit znovu, aniž by vůči ní měli lidé vypěstovanou imunitu. Pokud se ale velká část populace nakazí nyní, měla už by posléze být vůči nemoci odolná, vysvětlil Patrick Vallance, hlavní vědecký poradce vlády.
Zmíněných víc než 200 vědců takový postoj odmítlo jako nezodpovědný. "Mohlo by to fungovat jedině tehdy, pokud by se podařilo rozprostřít miliony případů nakažených během relativně dlouhé doby, aby naše zdravotnictví nezkolabovalo," prohlásil profesor Willem van Schaik z univerzity v Birminghamu.

Ministerstvo zdravotnictví namítlo, že získání imunity není výslovným cílem britského přístupu. A zdůraznilo, že všichni, kteří se cítí být nemocní, musí zůstat v karanténě. Podle médií se taky vláda chystá nařídit lidem starším 70 let, kteří jsou nemocí nejvíc ohroženi, pobyt v izolaci.

Část médií také tvrdí, že ve vládě začínají převažovat otázky, jestli se vzhledem ke koronaviru rozhodla správně. Prý se tak akce s velkou účastí lidí přece jen chystá zakázat, přestože premiér Johnson ještě nedávno tvrdil, že by to nemělo téměř žádný efekt.

Momentálně se zdá, že Britové příliš nevěří tomu, že by strategie jejich vlády byla správná – podle průzkumu pro deník Sunday Times si většina lidí přeje, aby vláda v zemi vyhlásila nouzový stav.