Na Odbornou školu výroby a služeb v Plzni chodí budoucí cukráři, elektrikáři, kuchaři nebo třeba prodavači. Někteří žáci jsou ze sociálně slabších rodin a během školního roku mají časté absence. I poté, co škola musela na jaře kvůli pandemii přejít na dálkové vzdělávání, se proto do výuky zapojila jen polovina žáků. "Snažila jsem se žáky povzbuzovat. Nejvíce se jich k výuce přidávalo, když byla vydána pravidla klasifikace a měli jsme konzultační hodiny. Pak se začali ozývat a plnit úkoly i někteří žáci, co celou dobu nic nedělali," říká učitelka češtiny Věra Veselá.

Důvody, proč se žáci nezapojovali do výuky na dálku, podle ní byly různé. "Hlavně ale neměli přístup k počítačům a sítím," říká Veselá. Žáci této školy v tom nebyli sami. Největší podíl dětí, které během krize zůstaly bez on-line komunikace se školou, tvořili právě studenti středních nematuritních oborů. Uvedli to včera zástupci Českého statistického úřadu, kteří vycházeli z šetření České školní inspekce.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se