Sluchátka Sennheiser HD 25 si zaslouží označení ikonická. Skvělý zvuk s velkou hlasitostí, nezničitelná konstrukce a popularita mezi diskžokeji jim spolu s přijatelnou cenou zajistila slávu a skvělé prodeje. Sennheiser nyní nabízí levnější variaci na legendu − jež se poprvé objevila už v roce 1988 −, tentokrát ale bez drátů a s pětadvacetihodinovou výdrží na jedno nabití.

HD 250BT se prodávají za 1845 korun, což je s ohledem na to, že jde o bezdrátová sluchátka, velmi dobrá cena. Snaha o úspory při výrobě je ale vidět na první pohled: zatímco původní model HD 25 má zdvojený hlavový most s polstrováním, HD 250BT mají jen jednoduchý plastový most, který není tak pohodlný. Sluchátka jsou naštěstí lehká, takže jemný diskomfort na hlavě není příliš citelný, ale trocha polstrování by přece jen bývala mnohem lepší. Stejně tak by se u sluchátek "na ven" mnohem více hodilo, kdyby měla skládací konstrukci.

Kritika však u vzhledu končí. Zvukově jsou totiž nová bezdrátová sluchátka od Sennheiseru hodně povedená. Slibují sice dynamické "klubové basy", měření však ukazuje téměř dokonalou křivku frekvenční odezvy od 50 do více než 3000 Hz. Výšky jsou trochu neurovnané, u nepříliš kvalitních nahrávek se může projevit i zdůraznění sykavek. U těch kvalitních ale vesměs platí, že znějí dobře, sluchátka navíc umí hrát až nebezpečně hlasitě a vydrží opravdu dlouho. To je přínos větších modelů na uši v porovnání s in-ear "špunty" − 15 hodin výdrže se vejde přímo do sluchátek.

Třeba skladbu Carmina Burana: O Fortuna zahrají skutečně majestátně. Stejně tak dokáže zaujmout Ravelovo Bolero od intimního začátku až po mohutné finále. Sluchátka se neztrácí ani u svižného pěstního souboje Fist Fight Jana Valty. S taneční muzikou si také rozumí velmi dobře, jen si většina fanoušků Davida Guetty a Armina van Buurena bude nejspíš chtít přidat trochu basy. Na to stačí na mobilním telefonu se systémem Android nebo iOS otevřít aplikaci Sennheiser Smart Control a vybrat připravené nastavení "Movie".