Terry Pratchett má svého Honzu Kantůrka, Shakespeare Martina Hilského, Michal Faber Viktora Janiše a CD Projekt s Ubisoftem mají Filipa Ženíška. Dvorní překladatel herního Geralta z Rivie, Kassandry z Assassin’s Creed a tajemné V i Johnyho Silverhanda z Cyberpunku přeloží za rok i dva miliony slov, což je více písmen a stránek, než mají zatím vydané díly Písně ledu a ohně od George R. R. Martina.

Za jiné situace jsme si mohli povídat u medoviny nad rozehranou partičkou gwintu. Nakonec jsme záludnosti překladu Cyberpunku i důvody, kvůli kterým se fanoušci nedočkali české verze nejnovějšího dílu Assassin’s Creed s Vikingy, probírali jen na dálku. Mluvili jsme také o tom, jak se vůbec hry lokalizují, proč odevzdáním přeloženého textu práce zdaleka nekončí i o rozdílech mezi herním a literárním překladem a proměně překladatele ve scenáristu a režiséra.

Ví se o vás, že jste přeložil spoustu populárních her včetně aktuálního Cyberpunku 2077. Spoustu projektů ale děláte anonymně. Kolik takových her je?

To, že mohu mluvit o překladu nějaké hry nebo se moje jméno rovnou dostane do titulků, je vzácnost. U Zaklínače jsem měl štěstí, že jsem pracoval v českém zastoupení CD Projektu. Tehdy bylo náplní mojí práce zajišťovat lokalizace. Nejprve jsem se hrabal v tabulkách, řešil termíny a rozpočty, ale brzy jsem začal překládat i sám. Přece jen jsem vystudovaný lingvista a baví mě to. Už dlouho pracuji na volné noze, ale i v případě Cyberpunku jsem o překladu mluvit mohl.

Na sociálních sítích si občas postesknete nad náhlým návalem práce, kolik her tak za rok přeložíte?

Nedávno jsem to počítal. Měl jsem na starosti překlad 2,8 milionu slov. Z toho jsem sám přeložil dva a čtvrt milionu, zbytek jsem přenechal svým kolegům. Já vlastně ani práci nesháním, nabídky za mnou chodí samy. Jen když opravdu nezvládám, tak se domluvím s někým jiným. Pak lokalizaci jen projektově řídím nebo si práci rozdělíme. Třeba Cyberpunk jsme dělali ve dvou. I to je docela málo, jiné lokalizace měly v titulcích šest i osm překladatelů. I tady jsem si ale nechal 80 procent práce a kolegyně Eliška Boudová se postarala o zbytek.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Dlevy 14.02.2021 20:15
Pokud je pán schopen v průměru každý den v roce produkovat výrazně přes 20 normostran překladu, a to zjevně kvalitně, pak má můj neskonalý obdiv...to je opravdu kolosální porce
Daniel Dolenský 14.02.2021 13:01
Hezký den, jako vystudovaný profesionální překladatel bych si dovolil ta čísla dost zpochybnit. Průměrná délka českého slova se pohybuje někde kolem 6–6,5 znaků. To nám po vynásobení 2,25 miliony přeložených slov (těch zavádějících 2,8 milionu z titulku nechávám úplně stranou) dává spodní hranici 13 500 000 úhozů. Vyděleno 250 pracovními dny v roce to znamená 54 000 úderů do klávesnice denně (a to bez překlepů a oprav, což je samozřejmě nerealistické); při rychlosti psaní 275 znaků za minutu, což je nadprůměrná hodnota, jsme na 3,3 hodinách čistého psaní denně. V tom není započítaný žádný čas na jakékoliv přemýšlení nad překladem (!), ale ani na opravy, revize, zmiňované testy, notně komplikovanou logistiku, kterou s sebou lokalizační projekty přinášejí, a tak dále a tak dále, což v konečném součtu také spolkne značné množství času. Při vší úctě ke kolegovi takovou rychlost nepovažuji za "těžko představitelnou", ale dost dobře fyzicky nemožnou a dlouhodobě naprosto neudržitelnou, a to i pokud by měl karpální tunel z ocele. (Jistě, CAT software s tím objemem trochu pomůže, ale u uměleckého překladu výrazně méně než u velmi repetitivních textů, jako jsou třeba smlouvy.) A to bych rád zdůraznil, že stále mluvím jenom o samotném fyzickém psaní, ačkoliv i laik si jistě dokáže představit, že rychlost překládání je nevyhnutelně o dost pomalejší, pokud má ten výstup za něco stát. Velmi by mě mrzelo, pokud by si z takových stachanovských popisů veřejnost (a klienti) odnesla dojem, že něco takového je možné od překladatelů očekávat.
Redakce iHNed - Otakar Schön 14.02.2021 20:49
Rozdílům mezi literárním a herním překladem se přímo v rozhovoru věnujeme, včetně části věnované využívání překladatelského SW. Pan Ženíšek také sám řekl, že by nic takového po nikom jiném nechtěl.
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa moderních technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru