Pro budoucnost Evropské unie bude rozhodující, jak zvládne ekonomickou obnovu po pandemii koronaviru. Pokud se to Evropanům nepovede, opustí unii další státy, podobně jako loni Velká Británie, upozorňuje britský politolog a historik Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity.

"V sázce je dnes mnohem více než před pandemií," prohlásil s tím, že řešení covidové nákazy a jejích dopadů je pro unii největší výzvou od finanční krize z let 2008 až 2009. Případné potíže s restartem ekonomiky prohloubí už nyní viditelné rozdíly mezi státy.

27 států

tvoří Evropskou unii. Vznikla v roce 1993, podporuje mír, bezpečnost a hospodářskou spolupráci. Umožňuje obyvatelům volný pohyb bez vnitřních hranic, 19 členských států používá jako společnou měnu euro. Česko do unie vstoupilo v roce 2004.

Zamezit problémům může především rychlé a efektivní využití peněz z fondu obnovy, především na pomoc nejhůře zasaženým ekonomikám na jihu. "Pokud se země jižní Evropy, hlavně Itálie, nedostanou do další dluhové krize, budou moci historici říci, že dopad pandemie byl pozitivní," řekl Ash.

Sám je ale spíše na straně pesimistů. "Viděli jsme, jak Evropská komise špatně řešila dodávky vakcín. Jsou tu jasné odstředivé tendence – brexit, severojižní rozdělení eurozóny či napětí mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a západem unie na straně druhé. To vše může urychlit dezintegraci," domnívá se britský expert.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se