Podle Andreje Babiše bude nástup mobilních sítí páté generace revolucí srovnatelnou s nástupem mobilních telefonů. Podobných výroků se přitom dopouštějí i jedinci poněkud sofistikovanější než náš pan premiér. Co vlastně sítě páté generace jsou a co od nich můžeme čekat? Než to rozebereme podrobněji, prozradím závěr: zázraky to nebudou.

Sítě 5G budou další evolucí mobilních sítí, až někdy vzniknou. Zatím jsou především ve fázi vzletných deklarací a marketingových prohlášení. Neexistuje zatím ani žádný jednotný standard, každý výrobce si to bastlí víceméně po svém. Zatím po celém světě v komerčním provozu funguje asi deset nevelkých sítí. Tomu odpovídá i podpora reálně dostupných koncových zařízení, existuje přibližně deset mobilů, které deklarují podporu 5G, přičemž zdaleka není jisté, že všechny mobily budou fungovat ve všech sítích, natož aby naplno využily slibované parametry.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

5G sítě mají nabídnout tři základní režimy fungování a použití. Žádný z nich nepřináší nic dramaticky nového, pro všechny tady už jsou funkční alternativy. 5G je nové vlastně v tom, že je nabídne všechny v jednom balíčku, v některých případech dokonce ve vylepšené podobě.

Skvělé rychlosti pro obří davy

První režim 5G sítí je označován zkratkou eMBB, což znamená Enhanced Mobile Broadband. Jde o klasické mobilní připojení, tak jak ho známe a milujeme, jenom teoreticky rychlejší. Zatímco teoretická maximální rychlost 4G sítí je okolo 1 Gbps, 5G sítě mají nabídnout až 10 Gbps. V obou případech však tato čísla označují spíše zbožné přání než výstižný popis reality, na niž se zákazníci mohou těšit. Jde o teoretické maximální hodnoty za ideálních podmínek, kterých v praxi nikdy nebude dosaženo. Ani současné chlubení výrobců mobilů, že na jejich telefonu naměřili gigabit, v praxi neobstojí. Pokud stojí pár metrů od základnové stanice a k síti není připojený vlastně nikdo jiný, tak se extrémy měří dobře. Stejně jako je na LTE možné naměřit 600 nebo 800 megabitů za sekundu a teoreticky i více než ten "přelomový" gigabit.

Pomineme-li potíže na straně sítě samotné, limitem budou (respektive již nyní jsou) linky, propojující jednotlivé části páteřní sítě. Ty se už dnes nacházejí ve stavu kapacitně nevyhovujícím a dlouhodobě podfinancovaném. Pokud se toto nezmění (za cenu obrovských investic, které dost dobře nelze od operátorů skokově očekávat), budou dosažené vyšší rychlosti "mírným pokrokem v mezích zákona", a až budou všichni streamovat hokej, on-line streamy opět kleknou. 

Pomalu, ale jistě i v 5G

Druhý režim se nazývá Massive Machine Type Communication (zkráceně mMTC). Má umožnit komunikaci zařízením s nízkým výkonem a cenou, obvykle se skrývajícím za zkratkou IoT - Internet of Things. Je konkurencí současným sítím LPWAN (Low-Power Wide Area Network), jako je Sigfox nebo Lora.

Problém s klasickými mobilními sítěmi je, že fungují docela rychle, ale vyžadují od koncového zařízení poměrně dost energie. Low-power sítě pracují s podstatně nižšími výkony, a proto v nich baterie vydrží ne dny, ale léta. To ovšem dokážou za cenu dramatického snížení datového objemu: například Sigfox umí přenést jednu zprávu o velikosti 12 bajtů za patnáct minut. To není mnoho, jedna fotografie z mobilu by se tak přenášela několik hodin, ale pro řadu IoT scénářů to úplně stačí. Opět platí, že 5G i v této oblasti proti současným technologiím nabízí pouze inkrementální vylepšení.

Vždy připravena reagovat

Ultra Reliable Low Latency Communications (URLLC) je třetí skupina funkcí 5G sítí. Má nabídnout spolehlivou komunikaci s garantovaným nízkým zpožděním (latencí). Jako příklady využití se uvádějí samořídící auta, ovládání výrobních linek, smart grids (chytré sítě pro rozvod elektřiny) nebo třeba VR/AR (virtual reality/augmented reality). Jedná se zároveň o nejméně rozvinutou část 5G standardu, jejíž klíčové součásti nebudou součástí první verze.

Je samozřejmě v zájmu mobilních operátorů a výrobců prezentovat 5G jako příští velkou věc, panaceu, řešení všech problémů světa, které nám přinese pokrok v podobě samořídících aut a dalších zázraků techniky. Že to po nich papouškují politici střihu našeho premiéra, který se chlubí tím, že se moderním technologiím vyhýbá, je sice smutné, ale svým způsobem přirozené. Jenže realita je někde jinde.

Samořídící auta tady nemáme ne proto, že by jim chyběly sítě 5G a po jejich zprovoznění se namnoží mávnutím kouzelného proutku. Jednou je mít budeme, ale obávám se, že realisticky tak někdy v době sítí sedmé či osmé generace, protože je před námi ještě dlouhá cesta, kde komunikace vozidel rozhodně není tím největším problémem.

Že je za dveřmi virtuální realita, slýchám už asi třicet let se stejně nudnou pravidelností, jako že za pár let dojde ropa nebo civilizaci zahubí momentálně módní typ ekologické katastrofy, takže i zde si dovolím poněkud rezervovaný přístup.

Na 5G sítích není nic špatného. Představují další přirozenou evoluci, ale zázraky od nich čekat nelze.