Podle Andreje Babiše bude nástup mobilních sítí páté generace revolucí srovnatelnou s nástupem mobilních telefonů. Podobných výroků se přitom dopouštějí i jedinci poněkud sofistikovanější než náš pan premiér. Co vlastně sítě páté generace jsou a co od nich můžeme čekat? Než to rozebereme podrobněji, prozradím závěr: zázraky to nebudou.

Sítě 5G budou další evolucí mobilních sítí, až někdy vzniknou. Zatím jsou především ve fázi vzletných deklarací a marketingových prohlášení. Neexistuje zatím ani žádný jednotný standard, každý výrobce si to bastlí víceméně po svém. Zatím po celém světě v komerčním provozu funguje asi deset nevelkých sítí. Tomu odpovídá i podpora reálně dostupných koncových zařízení, existuje přibližně deset mobilů, které deklarují podporu 5G, přičemž zdaleka není jisté, že všechny mobily budou fungovat ve všech sítích, natož aby naplno využily slibované parametry.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Předplaťte si HN na webu za 99 Kč měsíčně a první měsíc můžete vyzkoušet zdarma!

5G sítě mají nabídnout tři základní režimy fungování a použití. Žádný z nich nepřináší nic dramaticky nového, pro všechny tady už jsou funkční alternativy. 5G je nové vlastně v tom, že je nabídne všechny v jednom balíčku, v některých případech dokonce ve vylepšené podobě.

Skvělé rychlosti pro obří davy

První režim 5G sítí je označován zkratkou eMBB, což znamená Enhanced Mobile Broadband. Jde o klasické mobilní připojení, tak jak ho známe a milujeme, jenom teoreticky rychlejší. Zatímco teoretická maximální rychlost 4G sítí je okolo 1 Gbps, 5G sítě mají nabídnout až 10 Gbps. V obou případech však tato čísla označují spíše zbožné přání než výstižný popis reality, na niž se zákazníci mohou těšit. Jde o teoretické maximální hodnoty za ideálních podmínek, kterých v praxi nikdy nebude dosaženo. Ani současné chlubení výrobců mobilů, že na jejich telefonu naměřili gigabit, v praxi neobstojí. Pokud stojí pár metrů od základnové stanice a k síti není připojený vlastně nikdo jiný, tak se extrémy měří dobře. Stejně jako je na LTE možné naměřit 600 nebo 800 megabitů za sekundu a teoreticky i více než ten "přelomový" gigabit.

Pomineme-li potíže na straně sítě samotné, limitem budou (respektive již nyní jsou) linky, propojující jednotlivé části páteřní sítě. Ty se už dnes nacházejí ve stavu kapacitně nevyhovujícím a dlouhodobě podfinancovaném. Pokud se toto nezmění (za cenu obrovských investic, které dost dobře nelze od operátorů skokově očekávat), budou dosažené vyšší rychlosti "mírným pokrokem v mezích zákona", a až budou všichni streamovat hokej, on-line streamy opět kleknou. 

Pomalu, ale jistě i v 5G

Druhý režim se nazývá Massive Machine Type Communication (zkráceně mMTC). Má umožnit komunikaci zařízením s nízkým výkonem a cenou, obvykle se skrývajícím za zkratkou IoT - Internet of Things. Je konkurencí současným sítím LPWAN (Low-Power Wide Area Network), jako je Sigfox nebo Lora.

Problém s klasickými mobilními sítěmi je, že fungují docela rychle, ale vyžadují od koncového zařízení poměrně dost energie. Low-power sítě pracují s podstatně nižšími výkony, a proto v nich baterie vydrží ne dny, ale léta. To ovšem dokážou za cenu dramatického snížení datového objemu: například Sigfox umí přenést jednu zprávu o velikosti 12 bajtů za patnáct minut. To není mnoho, jedna fotografie z mobilu by se tak přenášela několik hodin, ale pro řadu IoT scénářů to úplně stačí. Opět platí, že 5G i v této oblasti proti současným technologiím nabízí pouze inkrementální vylepšení.

Vždy připravena reagovat

Ultra Reliable Low Latency Communications (URLLC) je třetí skupina funkcí 5G sítí. Má nabídnout spolehlivou komunikaci s garantovaným nízkým zpožděním (latencí). Jako příklady využití se uvádějí samořídící auta, ovládání výrobních linek, smart grids (chytré sítě pro rozvod elektřiny) nebo třeba VR/AR (virtual reality/augmented reality). Jedná se zároveň o nejméně rozvinutou část 5G standardu, jejíž klíčové součásti nebudou součástí první verze.

Je samozřejmě v zájmu mobilních operátorů a výrobců prezentovat 5G jako příští velkou věc, panaceu, řešení všech problémů světa, které nám přinese pokrok v podobě samořídících aut a dalších zázraků techniky. Že to po nich papouškují politici střihu našeho premiéra, který se chlubí tím, že se moderním technologiím vyhýbá, je sice smutné, ale svým způsobem přirozené. Jenže realita je někde jinde.

Samořídící auta tady nemáme ne proto, že by jim chyběly sítě 5G a po jejich zprovoznění se namnoží mávnutím kouzelného proutku. Jednou je mít budeme, ale obávám se, že realisticky tak někdy v době sítí sedmé či osmé generace, protože je před námi ještě dlouhá cesta, kde komunikace vozidel rozhodně není tím největším problémem.

Že je za dveřmi virtuální realita, slýchám už asi třicet let se stejně nudnou pravidelností, jako že za pár let dojde ropa nebo civilizaci zahubí momentálně módní typ ekologické katastrofy, takže i zde si dovolím poněkud rezervovaný přístup.

Na 5G sítích není nic špatného. Představují další přirozenou evoluci, ale zázraky od nich čekat nelze.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každé pondělí ráno najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru