TEST: Honor MagicBook 14 s hodinkami v ceně je nejlepší laptop, jaký se dá koupit za 16 tisíc korun

S dalšími prvky to zvenku Honor nepřeháněl. Na levé straně je USB-C port, který umí přenášet i obraz a zvuk, ale který primárně slouží k dobíjení notebooku, dále pak má uživatel k dispozici klasický USB port a HDMI výstup pro připojení externího displeje. Na pravé straně je nabídka omezená pouze na druhý USB-A port a konektor pro sluchátka. Není to žádný přehnaný luxus, ale v praxi to stačí.

Zpracování celého notebooku je příkladné. Displej se ani nehne, i když se ho budete snažit zkroutit, na spodní straně jsou velkoryse řešené pogumované „nožičky“, které brání klouzání notebooku po hladkých plochách a chválu si zaslouží i pant displeje s velkým rozsahem pohybu. Do 180° rozevření chybí asi dva stupně, ale to je v praxi neznatelný rozdíl. Honor 14 má prostě parádní rozsah pohybu displeje.

Může si to dovolit, protože samotná obrazovka má výborné pozorovací úhly. Zatímco u levných notebooků s podobnou výbavou je naprosto běžné mít TN displej s nevýraznými barvami, které se spolu s kontrastem úplně ztrácí při pohledu z osy. Honor na displeji nešetřil. Nejenže má minimalistické rámečky, ale přidává i solidní jas kolem 280 nitů, což je v kategorii levných notebooků jasný nadstandard. Ve spojení s matným (!) povrchem obrazovky se na notebooku dobře pracuje i s oknem za zády.

Pod displejem je logicky klávesnice, která ze všeho nejvíce připomíná ještě povedené klávesnice MacBooku Air cirka 2011. Přišel jsem si, jako kdyby se mi vrátil můj MacBook Air 11, což je vlastně pochvala. Trvalo dlouho, než jsem objevil notebooky, na kterých se psalo lépe. Tlačítka nemají nijak extrémní zdvih, ale jsou správně velká, jasně oddělená a o aktivaci tlačítka dávají jasně vědět. A klávesnice je podsvícená.

Uspořádání je lehce netypické tím, že chybí klávesy page up, page down a funkční řadu kláves doplňuje tlačítko s ikonkou fotoaparátu. Nespouští však aplikace, po stisku se z klávesy vyhoupne webkamerka. Není to žádný šok. MagicBook 14 totiž vychází z konceptu Huawei MateBook 14 a Huawei schovává kamerku do klávesnice už od svého prvního notebooku.

Tohle řešení není úplně šťastné z pohledu obrazové kvality, ale je to skvělý způsob, jak zabránit hackerům, aby kamerkou uživatele sledovali. Samotná kamerka má jen HD rozlišení a na videokonferencích rozhodně nebudete za fešáky, ale to už je takový standard, všichni výrobci PC webkamerky docela zanedbávají, což se možná brzy změní. Osobně bych s tím moc nepočítal, na videokonference je prostě lepší použít mobilní telefon.

Vedle pravého horního rohu je oddělený vypínač, který v sobě integruje čtečku otisků prstů. Jde o šikovné spojení funkcí, které spolu souvisí. K přihlášení uživatele pak stačí, aby počítač prostě zapnul. Čtečka funguje spolehlivě, stačilo jednou prst zaznamenat, potom jsem během 14 dní střídavého používání nenarazil na nejmenší problém.

Stejně bezproblémový je i touchpad, který patří k těm největším a nejlepším, jaké si u počítače můžete dopřát. Externí myš bude vždy přesnější a ergonomičtější, ale když potřebujete pracovat s notebookem na klíně, odvede touchpad skvělou práci.

Tichý výkon na půl cesty

No, přijít to muselo, bez kompromisů to úplně nejde. Honor MagicBook 14 není žádné herní dělo ani mobilní pracovní stanice. Aby počítač nestál třicet tisíc, využil Honor levnější čipy od AMD, a to Ryzen 5 3500U se spotřebou 15 W a grafickým čipem Vega 8. Není to vlastně překvapení, novou extrémně výkonnou verzi mobilních Ryzenů AMD představilo před chvílí a na trhu stroje s těmito procesory zatím má pouze Asus.

Ryzen 5 3500U je srovnatelný nejlépe s loňskou verzí Intelu Core i5 (ale slabší je ve výpočtech, silnější v grafice). Pro kancelářskou práci to bohatě stačí. Stačí i základních 8 GB operační paměti, použitelná je i kapacita úložiště 256 GB. Je to základ, ale slušný. Bohužel Honor udělal podle mého názoru chybu, když se rozhodl rozdělit úložiště na systémový a datový disk, každý s poloviční kapacitou.

Narazil jsem na to ve chvíli, kdy jsem chtěl nainstalovat Forzu Horizon 4 a Gears Tactics, abych se podíval na to, jak si relativně levný notebook poradí s pořádnou hrou. Spojit oba logické disky do jednoho je otázka asi minuty ve Správci disků, ale to není nic pro běžného uživatele. Dobrou zprávou ale budiž, že použité SSD lze vyměnit za model s větší kapacitou, jen je k tomu nutné odšroubovat bezpečnostní šroubky na spodní straně notebooku. Jinak si ale použité SSD zaslouží pochvalu, je ďábelsky rychlé se čtením 3,5 GB dat za sekundu.

Testy výkonu ukázaly očekávané hodnoty, ono není moc co vymýšlet, když se pracuje se standardními součástkami. Loňský mobilní Ryzen funguje, dotahoval se na Intel, ale letošní procesory od Intelu a AMD jsou jasně lepší. 8 GB RAM je tak akorát pro nenáročné používání. Pokud ale máte 20 otevřených záložek v Chromu a chcete dělat i něco jiného, tak to není optimální.

Pokud chcete porovnat MagicBook se svým počítačem, můžete – v PC Marku 10 v režimu „moderní kancelář“ jsme naměřili 3187 bodů, v testu grafického výkonu Firestrike (který není určený pro notebooky s integrovanou grafikou) jsme se dostali na pěkných 863 bodů. Surface Laptop 3 od Microsoftu vybavený mírně upravenou verzí stejného procesoru a stejným množstvím RAM byl v testech o nějakých dvacet procent rychlejší, ale také byl hlasitější a o hodně dražší, Microsoft za něj chce 36 tisíc korun, což je trochu velký příplatek za trochu výkonu navíc. Zvlášť když v praxi není moc znát.

Příjemným překvapením na MagicBooku je i to, jak tichý a chladný při práci je. Občas se ozve jemný šum větráčku, ale ten je snadné ignorovat i v úplně tichém domě. Navíc ho lze snadno „překřičet“ díky dvojici výkonných reproduktorů. Ty sice míří dolů, pod notebook, ale hrají překvapivě dobře. Nejen že umí hrát nahlas, ale vůbec nezní plechově ani přebasovaně. Spíše mají podle měření zvýrazněné střední pásmo kolem 3500 Hz, což není nutně na škodu, zejména při sledování filmů. Spojení slušných reprosoustav a nadstandardního displeje je vážně příjemné.

S hraním to samozřejmě není takové, jako když zapnete Xbox One X nebo PlayStation 4, ale výše zmíněné hry se s nižším nastavení detailů daly hrát, i když systém varoval, že systém nemá dost grafické paměti. Takové Gears Tactics logicky běželo lépe, Forzu jsem hrál s nejnižším detaily v rozlišení 1280x720 bodů, ale v nouzi dobré. S hraním méně náročných nebo starších titulů problémy nejsou, první díl Zaklínače je třeba fajn. Je samozřejmě i lepší varianta – pustit prohlížeč Chrome a pustit GeForce Now nebo s VPN službu Google Stadia.

Další body si Honor zaslouží za výdrž. V mém běžném pracovním tempu se bez zásuvky dostanu na přibližně šest hodin, s nižším jasem displeje se dá dostat na sedm a sledování filmů vydrží notebook ještě déle, i když těch 10 slibovaných hodin je hodně optimistický odhad.

Notebook jsem mimochodem používal skoro pořád bez napájecího kabelu – rovný USB-C konektor z notebooku trochu hloupě trčí, ale tolik to nevadí. Stačí zavřít víko, a za půl hodiny je skoro půlka baterie zpátky.

Windows bez balastu, s malým bonusem

Je zvláštní, že u telefonů má Huawei a jeho značka Honor smůlu a s americkými dodavateli si neškrtnou. U počítačů to ale neplatí, alespoň prozatím, a Microsoft může nadále dodávat svůj software nejen pro počítače, ale i pro mobily. V případě MagicBooku 14 to znamená čistou verzi Windows. Testovací kus, inženýrský vzorek, neměl ještě českou klávesnici, a i operační systém měl prostředí anglické. Stroje v prodeji budou ale plně lokalizované. Stejně jako u testovací verze ale v nich nebude uživatele strašit žádná zkušební verze antiviru, která by po měsíci vydírala zákazníky Huaweie, že bez zaplacení výpalného bude jejich počítač bez ochrany. Nebude. Windows 10 obsahují firewall i antivir, který je naprosto dostatečný.

Honor přece jen něco přidal, a to jednak zkušební verzi služby Microsoft 360, která zahrnuje přístup k aplikacím Microsoft Office a 1 TB prostoru v on-line úložišti OneDrive, ale hlavně vlastního pomocníka PC Manager. Jde o stejnou aplikaci, kterou jsem chválil před časem v recenzi MateBooku. PC Manager jednak zajišťuje aktualizace ovladačů, nabízí rychlý přístup ke snímání obrazovky nebo historii schránky, ale kromě toho usnadňuje spojení s mobilem – párování i sdílení fotek probíhá přes NFC čip zabudovaný vedle touchpadu.

Přínos propojení s mobilem, včetně možnosti sdílet obrazovku mobilu, není tak velký jako před rokem, ale pořád je to smysluplná funkce pro fanoušky značky – funguje totiž pouze s telefony Honor a Huawei. Faktem ale je, že aplikace Váš telefon od Microsoftu nabízí podobné funkce a neomezuje se na jednoho výrobce mobilů.

Ve výsledku je Honor MagicBook velmi dobrá koupě. Netrhá sice rekordy v poměru ceny a výkonu, ale nemá žádnou vyloženou slabinu, a ve stejné cenové kategorii tak kvalitní displej jen tak nenajdete. Lákavá je ale hlavně nabídka v předprodeji, pokud ještě nemáte chytré hodinky, Honor Magic Watch 2 se totiž samy o sobě prodávají za pět tisíc korun.