Technologické firmy nutně nebrání pravdu a demokracii, zablokováním Trumpa ukazují, že se bojí

Oznámení, která by standardně procházela tiskovým odborem Bílého domu a vyžadovala tiskové konference s otázkami novinářů, mířila přímo k masám, bez otázek a filtrů, a bez zábran. Až počátkem roku 2020 začaly sociální sítě u příspěvků amerického prezidenta zobrazovat varování před případnými nepravdami. Jejich efekt ale vůči slovu "nejmocnějšího muže planety" nebyl zcela přesvědčivý. Zvláště, když měl Trump hlasitou podporu nadšených fanoušků a většiny republikánských zákonodárců, pro které byl Trump důležitým zdrojem politické síly.

Celou dobu, i přes to, že Trump porušoval platná ustanovení uživatelských ujednání Facebooku i Twitteru, sociální sítě Trumpovi nešlapaly na paty. Firmy se snažily s Bílým domem vycházet, stejně jako celý technologický průmysl s americkou vládou, jejíž rozhodnutí Trump stále více přímo ovlivňoval. Nejde jen o Facebook nebo Google, ale také o Apple. Výrobce iPhonů a MacBooků po tlaku amerického prezidenta rozšířil výrobní kapacity v USA, což je proti přesvědčení šéfa firmy Tima Cooka, který z Applu udělal miláčka investorů díky maximalizaci zisků díky levné výrobě v Asii. Cook si ale přes dřívější podporu Hillary Clintonové k Trumpovi našel vztah, například díky shodnému názoru na daňovou problematiku. 

Snaha velkých technologických firem nevystupovat proti úřadujícímu prezidentovi je pochopitelná i v kontextu vyšetřování technologických gigantů ze strany evropských i amerických úřadů. V USA proti technologickým gigantům brojí hlavně demokraté, dobré vztahy s Trumpem tak skýtaly naději na lepší postavení. Ostatně snaha prosadit ověřování faktů na sociálních sítích přiměla Trumpa k prosazování zákona, který by zpřísnil podmínky pro provozovatele internetových platforem.

Chování Twitteru a Facebooku se změnilo ve chvíli, kdy Joe Biden získal více volitelských hlasů v prezidentských volbách, ale zásahy ze strany sociálních sítí se omezovaly na důrazná upozornění na nepravdivost prezidentových výroků.

Zlom nastal 6. ledna 2021, kdy Trump vyzval své přívržence k pochodu na Kapitol, který vyústil ve smrt několika lidí. Twitter i Facebook nejprve odstranily video, ve kterém Trump děkoval účastníkům protestů a vyzval je k návratu domů bez odsouzení násilností, ke kterým došlo. Následně obě firmy zablokovaly Trumpovy uživatelské účty, nejprve na 12 hodin, následně trvale v případě Twitteru a minimálně do inaugurace nového prezidenta v případě Facebooku a Instagramu.

Tak výrazný krok, jako je likvidace účtu úřadujícího prezidenta USA, vyvolal logicky silné reakce. Odpůrci prezidenta Trumpa jásají, jeho fanoušci vyjadřují nelibost. Často padá argument o cenzuře, ten ale není na místě. Cenzura se vztahuje ze své definice, alespoň v právním kontextu a v kontextu prvního dodatku americké ústavy, ke státní moci, nikoliv k interním rozhodnutím soukromých firem.

Akcie Twitteru kvůli zablokování Trumpova účtu výrazně oslabují, podle analytiků lze čekat i úbytek uživatelů

11. 1. 2021 ▪ 3 min. čtení

To ale neznamená, že jde o jednoznačně správné rozhodnutí. Proti hovoří minimálně fakt, že Twitter neměří všem politikům stejným metrem a naopak v minulosti porušování svých pravidel ze strany amerického prezidenta ignoroval. Pochybnosti například vyjádřila i Angela Merkelová, která k fanouškům prezidenta Trumpa rozhodně nepatří.

Podobně kontroverzní reakce vzbudila další akce technologických firem – Google a Apple po hlasitém nátlaku uživatelů sociálních sítí přistoupily k zablokování aplikací sociální sítě Parler, která je populární právě mezi stoupenci odstupujícího amerického prezidenta. Důvodem byla nedostatečná kontrola obsahu na této sociální síti. Apple a Google ale k tomuto kroku opět přistoupily až ve chvíli, kdy se zásadně změnilo postavení prezidenta Trumpa. Jako důvod uvedly obavy z dalšího šíření materiálů podporujících násilné projevy nesouhlasu s výsledkem voleb, které jsou v současné chvíli podle amerických zákonů už nezvratné.

Ještě méně opodstatněné je vypnutí serverů Parleru ze strany Amazonu. Soukromé firmy si mohou vybírat, s kým uzavírají obchodní smlouvy, ale neměly by je jednostranně porušovat. Amazon má přitom podle žaloby ze strany provozovatelů sociální sítě Parler ve smlouvě 30denní výpovědní lhůtu, kterou firma nedodržela. Amazon jako odůvodnění svého kroku uvádí 98 příspěvků, ve kterých uživatelé alternativní sociální sítě vyzývali k násilí spojenému s výsledky voleb a připravovanou inaugurací nového prezidenta Bidena.

Rychlý obrat přístupu technologických firem i mediálních společností, jako je Fox News, je možné vnímat dvěma způsoby. Prvním může být náhlé procitnutí a snaha bránit demokracii za každou cenu, přičemž obavy z násilných reakcí nespokojených zastánců prezidenta Trumpa nejsou planou hrozbou. Na možné násilné protesty vůči Kapitolu ve Washingtonu a vládním budovám v jednotlivých státech Unie upozorňuje FBI a na několika místech USA vyhrocené protesty probíhají a vlastně by se nedalo divit ani tomu, že šéfům Twitteru došla trpělivost s bezostyšným lhaním přerostlého dítěte, které neumí prohrávat.

Je tu ale ještě jedno vysvětlení. Rozhodují peníze a obavy o budoucnost. Nejdříve se báli proti Trumpovi zasáhnout, když měl moc. Ve chvíli, kdy Trump prohrál volby a kvůli svému vystupování ztratil podporu Republikánské strany, přestal být hodnotným spojencem, naopak. Google, Apple i Facebook jsou firmy, které čelí vyšetřování kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu. Vyšetřování, které iniciovali demokratičtí zákonodárci. A ti od 20. ledna budou mít svého prezidenta a většinu ve sněmovně i Senátu. Každý projev dobré vůle vůči novým vládcům se nyní počítá.

Vybrat si ten správný důvod můžete sami. Přesvědčit zarytého trumpistu, že napadat výsledky voleb vylhanými obviněními z podvodů je nedemokratické a odsouzeníhodné, je stejně obtížné jako vysvětlit Trumpovým odpůrcům, že za fasádou amorálního burana se skrývá státník, který imponuje polovině USA a který má za sebou i nějaké úspěchy.