V Česku jsou dva velcí výrobci reprosoustav. AQ vyrábí více reprosoustav a nabízí i levnější kousky, Xavian měl vždy luxusní design a pracuje s masivním dřevem místo předvídatelných polotvrdých dřevovláknitých desek (MDF). Rozhodování mezi nimi bylo otázkou designu. Ale pak AQ nabralo druhý dech.
Nové reprosoustavy Labrador 39 pokračují v modernizaci designu moravské značky Acoustique Quality. Draze vypadající regálové reprosoustavy mají netypický lichoběžníkový tvar a elegantně řešené mřížky s magnetickým uchycením. A hlavně hrají první ligu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekProměna řady dostupných reprosoustav AQ Labrador je dramatická. Předchozí provedení Labrador 29 MKIII jsme testovali před čtyřmi lety a z pohledu designu to příjemně znějící reprosoustava schytala. V mahagonovém provedení vypadala nemoderně, takový mix baroka a devadesátek.
Lichoběžník v designu i funkci
Možná to je otázka osobních preferencí, lichoběžníky a ostré hrany mám rád – AQ je použilo i u mých sloupových reprosoustav AQ Wega, které patří do nižší produktové řady – ale jako velké reprosoustavy mají tomu odpovídající cenu: 19 990 korun za pár. V případě Wegy šlo jen o lichoběžníkový podstavec. V případě Labradorů je lichoběžníková konstrukce víc než jen designový prvek. Jde o konstrukční záležitost, která zvyšuje pevnost korpusu, a tím omezuje riziko, že samotná reprosoustava bude zabarvovat zvuk nechtěnými vibracemi.
Ikea a Sonos představily reprosoustavy, které s místností splynou jako obraz. Do Česka dorazí za měsíc
Čistě estetickou záležitostí je ale reliéfní název firmy na hraně reprosoustav. Osobně se mi líbí stejně jako to, jak logo zůstává viditelné i s nasazenými mřížkami. Osobně bych ale mřížky na reprosoustavy nedával. Ořechová dýha s matným lakem na povrchu vypadá nádherně. Mřížky mají také zkosené hrany, ale jinak jde o standardní kombinaci kostry z překližky a černé průzvučné tkaniny. Je to příjemnější než plastově působící mřížky u některých globálních značek.
S ohledem na typickou podobu českých obýváků a ložnic a zvyk dávat reprosoustavy ke stěnám mají i Labradory 39 výdech bassreflexu vyvedený na čelní stranu. Díky tomu je možné dát reprosoustavy blíž čelní stěně bez toho, aby došlo k disproporčnímu zvýraznění basů.
Jako zbytečnost u reprosoustav tohoto kalibru vnímám terminály pro připojení zesilovače, dva páry kvalitních šroubovacích svorek ochotných přijmout banánky nedávají moc smysl. Jednak je přínos bi-wiringu, nebo dokonce bi-ampingu omezený, jednak by bylo zbytečně drahé k relativně levným reprosoustavám dávat dva zesilovače.
Známé osazení, skvělé řemeslo
Než prozradíme, co znamená to „zvuk lepší, než by člověk čekal“, bude fajn si Labrador 39 představit technicky. Jde o dvoupásmové reprosoustavy s bass-reflexem, což znamená schopnost zahrát nižší tóny, než dokážou reprosoustavy s uzavřenou ozvučnicí – ty jsou na trhu naprostou vzácností a patří do mnohem vyšších cenových kategorií, už jen proto, že potřebují mnohem větší objem ozvučnice i plochu membrán reproduktorů.
Labrador 39 je naopak kompaktní. Vysoký je 38 centimetrů, přední strana je široká 18 cm, reprosoustavy jsou hluboké 26 centimetrů. Zadní strana je pak úzká jen 11,5 centimetru. To dává dohromady vnitřní objem šest litrů. Evidentně to stačí. AQ u regálovek používá poměrně malé měniče, středobasový Scan-speak s průměrem necelých 13 centimetrů a osvědčený výškový reproduktor Vifa s textilní kalotou. Výrobce neuvádí konkrétní modely, ale vypadá to, že jde o stejné osazení jako u vyšší řady Pontos s klavírním lakem. Reprosoustavy mají ovšem lehce odlišný zvuk, což je dané konstrukcí i laděním výhybky, kterou v AQ pájejí napřímo. To nevypadá na obrázcích tak hezky jako pájení na desku s elegantně navrženými rozestupy, ale je to funkční a spolehlivé.
To hlavní pro uši
Co je důležitější? Výsledky měření, nebo to, jak reprosoustavy zní uším posluchače? Člověk by řekl, že druhá varianta je zásadní, protože kalibrovaný měřicí mikrofon hudbu poslouchat nebude. Vědecké studie ale říkají, že mezi naměřenými hodnotami a subjektivním vnímáním je přímá úměra. A vlastně je to jedno, protože nové Labradory hrají parádně podle výsledků měření, kritického poslechu i jako ozvučení televize.
Jedním slovem se zvuk AQ Labrador 39 dá popsat jako rovný. Nebo věrný. Jsou to synonyma. Měření ukazuje v podstatě rovnou křivku, která znamená, že reprosoustavy zahrají všechny tóny tak, jak jsou na nahrávce, samozřejmě za předpokladu, že máte prostor s odpovídající akustikou.
První dojem z reprosoustav, které podle výrobce hrají v pásmu 45 Hz až 30 kHz, byl příjemný, ale musel jsem přitlačit na ovladači hlasitosti svého 100W zesilovače. Ono to na papíru nevypadá jako velký rozdíl, když mají moje hlavní reprosoustavy od Yamahy citlivost 90db na 1 Watt při vzdálenosti jeden metr od ozvučnice, zatímco malé reprosoustavy AQ mají citlivost 87 dB, ale výsledkem je, že zvuk z menších reprosoustav hraje při stejné dodané energii skoro o polovinu tišeji.
To byla jen chyba očekávání na mé straně, citlivost 87 dB je u regálovek standard, stejnou hodnotu citlivosti má například přímý konkurent od Xavianu Bon Bonus, avšak to je jediný papírový parametr, který mají tyto reprosoustavy společný.
Po korekci hlasitosti následoval koncert. Přeneseně i doslovně. Za dva týdny testování jsem si na reprosoustavách z Červenky poslechl víc než dvacet vinylů a desítky hodin hudby ze streamovacích služeb jako kulisu při práci nebo při hraní. Asi to nejlepší, co mohu o nových Labradorech říct, je, že mi ani nechyběly moje Yamahy, naopak jsem využil testování malých regálovek, abych svému hi-fi dopřál bez lítosti pobyt v lázních, tedy u svého dvorního servisního technika.
Zvukově vyrovnané reprosoustavy mají výhodu v tom, že jsou univerzální a že neunavují. Když jsem zavřel oči, úplně jsem zapomněl na to, že mám před sebou malé regálovky. Labrador 39 umí skvěle vykreslit prostor a oddělit jednotlivé vrstvy hudebních nahrávek. I se slabým 30W zesilovačem Yamaha AX-300 měl zvuk naprosto dostatečnou dynamiku i při vyšších hlasitostech, které nejsou vhodné pro dlouhodobý poslech. Bez zkreslení, s přehledem. Od nejtišších tónů Bolera až po jeho maniakální závěr.
Přechod mezi poslechem Dazed and Confused prvního alba Led Zeppelin k vinylové verzi alba Intense Armina van Buurena Labradory nezmátl. Malé bedýnky se i bez subwooferu postaraly o dostatek energie v hlubokých tónech. Když profesionální měřicí mikrofon ukazuje, že reprosoustavy hrají od 35 Hz, tak se není čemu divit, i když není snadné tomu uvěřit. Šestilitrové Labradory hrály v podstatě stejně dobře jako moje opečovávané, skoro šedesátilitrové Yamahy NS-344 doplněné subwooferem Yamaha YST-SW225. A aby to nebylo málo, ve výškách nad 17 kHz, kde Yamahy odpadají, pokračují menší bedýnky dál – k radosti netopýrů.
Samozřejmě že jsou na světě lepší a hezčí reprosoustavy s lepším jménem, ale z toho, co jsem zatím slyšel, žádné nové regálovky za 19 990 korun nehrají stejně dobře. Labrador 39 za danou částku nabízí dospělý plnohodnotný zvuk ideální do pokojů kolem dvaceti metrů.
K domácímu kinu si spousta lidí asi radši pořídí ještě subwoofer, protože kinosálový zvuk pracuje s hodně zvýrazněným sub-basem, ale na hudbu tyhle malé bedýnky úplně stačí. Ne, to je špatně – na kritický poslech i na pouštění hudby na pozadí mají tyhle Labradory všechno, co si můžete přát. Vlastně s touhle zvukovou charakteristikou mohou nové reprosoustavy z Červenky sloužit pomalu jako studiové monitory.
