Vzpomenete si, kdy jste se poprvé dozvěděl o existenci internetu?
To bylo asi v roce 1988, když jsem v rámci studijní stáže na Katedře telekomunikací v Dánsku programoval duplexní modem na možnost připojení k internetu přes telefonní síť. Ale sama katedra paradoxně k internetu ještě připojena nebyla.

Jaké byly prvotní finanční náklady na zprovoznění přístupu v Československu?
Na ČVUT jsme si udělali několik analýz, včetně ekonomické, a vyšlo nám, že nejpřijatelnější bude připojit se na Univerzitu Jana Keplera v Linci. Pevný datový okruh stál tehdy 170 tisíc korun měsíčně. Za grant jsme koupili dva modemy, jeden jsme dovezli do Lince a druhý si nechali.

Jak vypadal první počítač, který byl on-line?
To byl velký sálový počítač IBM, který potřeboval sál o rozměrech asi 10 x 30 metrů. Tam jste přišel, donesl si úkol na štítkách nebo na děrné pásce, technici vám to zavedli do počítače a pak jste si přišel pro vytištěný výsledek. Tehdy se totiž počítače používaly hlavně k vědecko-technickým výpočtům.

Kapacita linky nedovolovala jiné aplikace než elektronickou poštu, protože celé Československo bylo připojeno rychlostí 19,2 kilobitů za sekundu. Dnes má člověk na stole více než stonásobek. Takže typický email byly pouze alfanumerické znaky, žádná grafika. Dokonce jsme nabádali uživatele, ať jsou struční a třikrát zváží, zda email odešlou.

Byl jste před dvaceti lety velkým vizionářem, který v projevu při slavnostním zahájení předpověděl, že toto je zásadní okamžik v historii technologií u nás?
Určitě ne. Já jsem mluvil o tom, že naším cílem bude rozvést tyto služby po celém Česku a Slovensku v rámci akademické sféry, tehdy jsme ještě neviděli komerční potenciál. Dost lidí včetně zástupců telekomunikací bylo k internetu z počátku skeptických.
V začátcích se o každé připojení muselo žádat. Na starosti to měl Steve Goldstein v National Science Foundation v USA. Tomu jsme museli vždy napsat žádost: „Chceme připojit Liberec“. On se na žádost podíval a napsal: „Povoluji.“ Každou univerzitu tak museli Američané odsouhlasit.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Ve čtvrtek 13. února 1992 se k internetu oficiálně připojil první československý počítač. U historického okamžiku byl i Jan Gruntorád, dnešní ředitel sdružení CESNET, které spravuje počítačovou síť mezi akademickými institucemi.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každé pondělí ráno najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru