Bahenec, Čertův stůl, Bamšula, Na Ždírku... Napadlo vás někdy, jak vznikla pojmenování pro nejrůznější neobydlená místa ve vašem okolí?

Po dokončení Českého jazykového atlasu 1–6 začalo dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Brně od r. 2005 zpracovávat rozsáhlý soubor moravských a slezských pomístních jmen, jehož výsledkem bude elektronický Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (SPJMS). Slovník vzniká jako paralela Slovníku pomístních jmen v Čechách. Zejména ze srovnávacího hlediska je pozitivní, že podobné dílo se připravuje také na Slovensku.

Pomístní jména (též anoikonyma) jsou názvy neobydlených objektů, tj. pozemků (polí, lesů, luk, pastvin), terénních útvarů (pohoří, hor, údolí), vod (řek, říček, potoků, studánek, rybníků), komunikací (silnic, cest a stezek) a různých orientačních bodů (památných stromů, křížů, balvanů, božích muk). Tradičně se ve SPJMS pracovávají také názvy domů, samot a místních částí. 

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se