Před sedmnácti lety byl otevřen první hypermarket v Česku. Brněnský Globus vyrostl na zelené louce na samém severu města. Stal se hitem Brňanů a Brňanek. Lidé se dělili na ty, co už v Globusu byli, a na ty, co ještě ne. Městskou část Ivanovice, o níž je tu řeč, však spíše proslavila stavba obřího hobbymarketu Bauhaus. Vyrostl zde totiž bez stavebního povolení1 a opět na zelené louce. Hitem – zejména místních, kterým jezdí kamiony před okny – se nestal.

Nyní brněnská radnice navrhuje dát do územního plánu další plochu pro nákupní centra poblíž Bauhausu a Globusu – jak jinak než opět na stávajících polích a loukách2. Nic na tom nemění ani neustálé naříkání té samé radnice, že hypermarkety jsou příliš koncentrovány na severu a jihu Brna. 

Brno není žádnou výjimkou. Nákupní řetězce narážejí na minimální požadavky i na ostatních českých radnicích. Stavějí podle svých představ a na úkor okolní krajiny3. Akční slevy se tak staly součástí – a leckde i dominantou – naší krajiny4. 

Nevládní organizace NESEHNUTÍ před několika lety provedla rozsáhlý výzkum dopadů expanze nákupních center na životní prostředí a krajinu. Výzkum hodnotil 442 nových prodejen, které vznikly v Česku od roku 2003 do roku 2009. Data pro výzkum byla získána zpracováním údajů o záměrech veřejně dostupných v informačním systému EIA, kam je dodávají přímo investoři záměrů.

Nové velkoprodejny zabraly plochu jako 900 fotbalových hřišť. Většinou se jednalo o volnou plochu (zemědělská půda polí, luk nebo sadů). Dvanáct procent zabrané plochy sloužilo dříve jako veřejná zeleň. Téměř polovina celkové plochy expanze byla zastavěna silnicemi a parkovišti, zbytek byl určen pro samotné budovy nebo jako záloha pro budoucí expanzi.

Výzkum zjistil, že každý rok vznikne průměrně jedno opravdu velké nákupní centrum - nákupní areál o ploše přes 10 hektarů. Takové areály vznikají na okrajích měst, ve volné krajině.

Dopravní komplikace, které se objevují u jednotlivých případů výstavby velkoprodejen v českých městech, byly potvrzeny i tímto výzkumem. Jedenáct nejproblematičtějších staveb způsobilo nárůst dopravy na přilehlých silnicích či ulicích o více než polovinu oproti původnímu stavu před zprovozněním. Více než polovina všech nových prodejen pak vyžaduje zvýšení provozu o 5 – 20 %.

Kvůli dvěma třetinám hypermarketů byly káceny vzrostlé stromy a kvůli čtvrtině jinak poškozena příroda – zejména zastavěna místa s výskytem chráněných druhů živočichů. Necelých 40 % hypermarketů změnilo významně krajinný ráz lokality – staly se novou dominantou.

Šedesát velkých prodejen bylo umístěno do záplavového území. Stavby v takových případech mohou při povodních zabraňovat rozlití vody a přispívat ke stoupání hladiny.

Hypermarkety se ve sledovaném období do české krajiny obtiskly významně. A trend pokračuje. V roce 2012 byl zprovozněn zmíněný hobbymarket Bauhaus, který se rázem stal nejvýraznější stavbou v okolí. Překonal i – také již zmíněný – první český hypermarket Globus stojící opodál a také dřívější pohledový horizont kopcovitého Přírodního parku Baba.

Dostat volnou ruku

Územní plány českých měst a obcí umožňují výstavbu hypermarketů téměř všude. Plochy bydlení, plochy pro výrobu, plochy pro dopravu – všechny běžně obsahují možnost postavit velkoprodejnu5.

Ale mimo českou kotlinu to tak být nemusí. V Belgii je výstavba prodejen možná jen v obytných zónách a zónách služeb s cílem zachovat rovnováhu mezi jednotlivými typy prodejen6. Ve Finsku musí být velké obchody (nad 2 000 čtverečních metrů zastavěné plochy) umisťovány ve stávajících zastavěných územích a v dosahu všech typů veřejné dopravy7.

Italské úřady zase definují jednotlivé pozemky pro obchody s plochou nad 1 500 m2 v podrobných plánech a mohou tak zabránit rozlézání hypermarketů do krajiny. Německo nepovoluje nákupní centra v zónách bez obytné a občanské zástavby8. Němci se tak snaží udržet život v ulicích a centrech měst a zajistit rovnováhu a konkurenci mezi obchody9. Ve většině rakouských spolkových zemí jsou nastaveny limity pro velikosti prodejen na základě potřeb měst a obyvatelstva (například ve Štýrsku je tento limit už 800 m2 prodejní plochy v jednom obchodě)10.

Krajina volá po akci

Nyní se ocitáme symbolicky znovu na začátku. Výhledu od historicky prvního českého hypermarketu směrem k samotným Ivanovicím zaclání kontroverzní Bauhaus. Porostou od něj další velkoprodejny směrem do volné krajiny? Zastupitelé a zastupitelky v Brně budou již na podzim čelit tomuto dilematu. Budou se moci rozhodnout, jestli umožní další expanzi hypermaketů v Ivanovicích i dalších okrajových částech Brna – jak navrhuje vedení města. A nebo jestli schválí férová pravidla pro rozvoj obchodu a – po vzoru Německa nebo Finska – omezí maximální velkosti obchodů a nasměřují je blíž lidem11.

Ale tohle dilema se vůbec netýká jen Brna. Také Praha a další města tvoří nové územní plány či aktualizují stávající. Mají tak v rukou nemalou část české krajiny, i to, jestli budeme mít ve městech obchody znovu na dosah, nebo budeme muset auty dojíždět na periferii.

 

Poznámky:

1 Veřejný ochránce práv: Proti certifikátu autorizovaného inspektora zatím jen žaloba, 14.11.2011 www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2011/proti-certifikatu-autorizovaneho-inspektora-zatim-jen-zaloba/

2 Změna ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“: www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upmb/aktualizace-uzemniho-planu-mesta-brna/zmena-2013/

3 Coplák, J.: Prímestské nákupné centrá - ďalšia z výziev pre územné plánovanie. Urbanismus a územní rozvoj, 2000, roč. 3, číslo 3, s. 53-57.

4 Gremlica, T.: Neuspořádaný, neregulovaný a z dlouhodobého hlediska neudržitelný růst městských aglomerací. In Sýkora, L. (ed.): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. 1. vyd., Ústav pro ekopolitiku, Praha, 2002. 192 s. ISBN 80-901914-9-5.

5 Obecně závazná vyhhláška statutárního města Brna č.2/2004: gis.brno.cz/tms/doc/up/vyhlaska/Vyhlaska.pdf

6 Regulační mechanismy vůči  hypermarketům a velkým nákupním centrům ve vybraných státech (studie), Parlamentní institut PS PČR, Praha, 2007. 14 str.

7 Planning for retail trade in the Nordic countries. MEED - Ministry of Environment and Energy, Denmark, 2000. 32 str.

8 Regulační mechanismy vůči  hypermarketům a velkým nákupním centrům ve vybraných státech (studie), Parlamentní institut PS PČR, Praha, 2007. 14 str.

9 Maier, K. a kol.: Anglie, Francie, Německo, Švédsko. Soubor příloh k výsledkům výzkumného projektu WA-026-05-Z03 Uplatnění principů udržitelného rozvoje v územním plánování, ČVUT, Praha, 2006. 26 str.

10 Regulační mechanismy vůči  hypermarketům a velkým nákupním centrům ve vybraných státech (studie), Parlamentní institut PS PČR, Praha, 2007. 14 str.

11 Připomínky NESEHNUTÍ k Aktualizaci Územního plánu města Brna: www.obcanskeoko.cz/files/2013/07/Pripominky_aktualizace_NESEHNUTI.doc

Související