Nic proti křemíku, ale tranzistory počítačů lze sestrojit i z jiných materiálů. Například z molekul DNA. Tato nositelka dědičné informace může sloužit i k ukládání digitálních dat s rekordní hustotou zápisu. Veškerá roční produkce digitálních dat z celého světa by se vměstnala do několika gramů DNA. Vyrábět „živé“ počítače a paměťová média umíme už dnes. Zatím s řadou omezení, ale vývoj je teprve na počátku... 

Miliontina miliontiny gramu. Tolik váží loni vydaná kniha Znovuzrození: Jak syntetická biologie znovu objeví přírodu a nás samé (Regenesis: How Synthetic Biology Will Reinvent Nature and Ourselves). Alespoň její verze zapsaná do molekul DNA, která počtem „výtisků“ drtivě poráží tištěné vydání. Existuje totiž 70 miliard kopií, což je třikrát více než všech výtisků stovky nejrozšířenějších knih všech dob včetně Bible a Koránu. 

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.