Budete mít rudé oči od nevyspání, manželka s vámi zřejmě přestane mluvit a vaše děti si budou hrát na Cassandru a Varrica. To jsou možné následky hraní Dragon Age: Inquisition, největší a nejpovedenější hry na hrdiny z nové série studia Bioware.

Po 40 hodinách hraní a polovině dovolené strávené se starými známými z předchozích dílů se klidně přiznám, že to tak nějak vypadá i u nás doma. Inkvizici se nedá odolat. Zvláště když o té herní se říká, že umí vytáhnout meče, když je potřeba, ale zase je bez řečí schová, když nebezpečí pomine.

Záchrana světa před démony

Příběh začíná tam, kde skončilo Dragon Age 2. Sněm, který měl ukončit spory mágů a templářů, přinesl místo dohody tragédii. Obrovský výbuch zabil účastníky sněmu a vytvořil trhlinu mezi světem obývaným lidmi (a elfy, trpaslíky a qunari) a mezi říší snů, ve které kromě snů a vzpomínek žijí také démoni. A právě ti se hrnou trhlinou ven a proti sobě válčící mágové a templáři se jim nemají sílu postavit.

Hráč má budoucnost ve své ruce, doslova. Hlavním hrdinou je „Posel Andraste“, postava, která přežila výbuch na sněmu a na ruce má zeleně zářící jizvu, díky níž může uzavírat malé trhliny mezi realitou a říší snů. Na úplné zavření trhliny ale samotná značka nestačí. Posel Andraste se s trhlinami musí postupně naučit pracovat.

Válkou rozdělený kontinent potřebuje novou sílu, která přinese pořádek. Tou silou je obnovená Inkvizice, na první pohled děsivá, ale potřebná. Hráč se stane hlavní tváří (a zbraní) Inkvizice a brzy se ukáže, že nový díl Dragon Age rozhodně nesází jen na dlouhé hodiny bojů s démony. Místo toho hraje velkou roli politika, strategické rozhodování o spojencích a objevování.

Herní svět v Dragon Age je obrovský. Několikrát větší než v prvním díle, který obsáhl menší verzi království Ferelden. Herní svět je dokonce větší a hlavně rozmanitější než dnes už legendární The Elder Scrolls V: Skyrim. Inkvizice kombinuje silný příběh s desítkami hodin namluvených rozhovorů. Postup v příběhu hra trochu brzdí nutností šířit vliv Inkvizice, a získávat tak body potřebné na další operace: díky nim se otevírají nová území a další kousky příběhu plného zvratů.

Brzdit postup hrou ale bude mnohem pravděpodobněji sám hráč. I úvodní oblast Hinterlands je plná úkolů a nepřátel. Zábavy nabízí tolik, že i autoři hry na Twitteru „vyhánějí“ hráče, aby prozkoumali i další oblasti a nesnažili se nejprve „dokončit“ první mapu. Ono to ani není tak snadné, protože kousek od relativně bezpečné oblasti se skrývají mnohem silnější protivníci a draci, kterých je v Dragon Age: Inquisition spousta.

Stejně jako v předchozích dílech tvoří důležitou část hry členové družiny, již má Posel Andraste k dispozici. S sebou můžete mít vždy maximálně tři členy doprovodu, celkem ale potkáte devět postav, které můžete využít. Hned v počátku se hráč setká s bojovnicí Cassandrou, mágem Solasem nebo Varrikem, majitelem obrovské kuše, které říká Bianca. Rozhovory se členy družiny dodávají hře důležitý kontext a přirozenost. Nechybí ani možnost navázání romantických vztahů s erotickými scénami, kvůli kterým se hra nesmí prodávat v Indii.

Pokud by vám nestačila příběhová část hry, tvůrci nabízejí i možnost on-line bojů s dalšími fanoušky. Se třemi dalšími živými hráči můžete procházet kampaň s náhodně generovanými mapami. To je ale věc, ke které jsem se nedostal. Nechtělo se mi opouštět rozehraný příběh.

Z potravy pro draky legendou

Bioware pro třetí díl přepracovali systém soubojů. Mágové přišli o léčivá kouzla, místo nich mají k dispozici jen bariéry a kouzla, která mohou nepřátele zastavit a zmást. Díky tomu jsou souboje akčnější a mágové nejsou odkázaní do rolí léčitelů.

Vývoj postav je klasický, za plnění úkolů a zabíjení nepřítel získáte body zkušenosti, po určité době jich máte dost na postup na další úroveň. Pak získáte možnost pořídit si novou dovednost - kouzlo nebo speciální útok či schopnost otevírat komplikovanější zámky.

Postavy si mohou vybrat z klasické trojice povolání - bojovník, mág a darebák, což je označení pro postavy, které vládnou luky a šípy nebo zákeřnými útoky, hezky dýkou ze zálohy.

O efektivitě v boji výrazně rozhoduje i výbava - zbraně a zbroje, které lze najít jako válečnou kořist, koupit nebo vyrobit a vylepšit. Vaše postava se bude průběžně měnit v horníka a babku bylinkářku, abyste získali potřebné suroviny na výrobu zbraní i přípravu lektvarů.

Osobně mi výroba předmětů nepřišla nijak zábavná ani intuitivní, ale díky ní můžete postavy ideálně připravit na souboje s draky, kteří jsou vždy vůči nějakému typu imunní a na jiný zase citliví. Správná zbraň a zbroj je v takovém případě rozdíl mezi vítězstvím a potupným útěkem nebo smrtí.

Svět plný detailů

Obrovská herní plocha rozdělená do oblastí s vlastní estetikou vypadá na nových konzolích skvěle. Tvůrci hry použili herní engine Frostbite 3, který se osvědčil u populárních on-line stříleček, a využili ho pro vymodelování plastického světa, který překypuje životem.

Protože se verze pro Xbox One ztratila na poště, hrál sem nakonec nejlepší možnou verzi – tu pro PC. Využil jsem k tomu testovaný počítač Alza Nvidia Little Monster Reloaded lvl 3. Jde o výkonný stroj s grafickou kartou GeForce GTX970, který si s Inkvizicí poradil v rozlišení 2560 × 1440p s nejvyšším možným nastavením detailů označovaným jako Ultra.

Byl to a stále je zážitek. Hra běží plynule a jediné, co mi z grafického pohledu chybí, je lepší simulace látek a hlavně vlasů postav. To jsou výpočetně náročné věci, které by se ve hrách měly v průběhu příštího roku hodně zlepšit díky technologii Nvidia Gameworks, ale zatím mají ženské postavy v Dragon Age raději krátké vlasy nebo pevné „drdoly“, které není třeba animovat v reálném čase.

Samozřejmostí je plné namluvení hry. To znamená hodiny textů, rozhovorů se členy vaší družiny, postavami, které vám zadávají úkoly a posouvají příběh dopředu. Obrovský rozsah hry má také negativní efekt z pohledu českého hráče – Electronic Arts nenabízí český dabing, dokonce ani české titulky. Nevyplatilo by se to. A tak platí to, co před lety: počítačové hry jsou nejlepší způsob, jak se donutit k učení angličtiny. 

Nepříjemné jsou také občasné nedostatky v ovládání hry. Klávesnice a myš jsou lepší než joypad díky množství tlačítek, kterým můžete přiřadit jednotlivé dovednosti, útoky či lektvary, ale občas jsem měl problém s myší. Nechtěla reagovat a kurzor se občas ztrácel v záplavě grafických efektů na obrazovce. Ale to jsou jen drobnosti, které nezabrání Dragon Age: Inquisition získat jednoznačné hodnocení: hra roku.

Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru