Třinácti až devatenáctiletí Američané přestávají mít v oblibě Facebook. Důvod? Podle minulý týden zveřejněné studie Pew Research Centre je to "nástup starců". Agentura nezkoumala názory velkého počtu respondentů (802 nezletilých a stejný počet jejich rodičů), avšak vzorek je dostatečně velký, aby průzkum bylo možné považovat za reprezentativní.

Jaké jsou konkrétní výsledky? Potvrzují trend, o kterém se více či méně nahlas mluví už skoro rok. Neznamená to, že by teenageři nejpopulárnější světovou sociální síť nějak masově opouštěli. V USA jich Facebook stále používá 94 procent (číslo pravděpodobně stejné jako v Česku), což se neliší od loňského roku. Tráví na něm však méně času. A mění se také jejich nálada a vztah, které k Facebooku mají. A to výrazně.

Roste obliba alternativních sociálních sítí, zejména jako jsou Tumblr, Twitter a Instagram. Posledně jmenovanou síť umožňující pořizování a sdílení fotografií mobilem sice loni také koupil Facebook, ale drží oběma jejich různé brandy. Nejvíce "poskočila" obliba Twitteru, který měl loni mezi americkými teenagery 12 procent uživatelů, ale letos už 26.

Čím to je? Podle odpovědí v panelu vadí mladým Američanům, že na Facebooku jsou jejich rodiče a někdy i prarodiče ("To už můžeme rovnou zůstat s nimi doma!") a že komunikace na Facebooku je příliš emocionální, někdy až "hysterická". Dnešní generace středoškoláků nechce až tak moc propírat své soukromí a problémy, a mnohem více jim vyhovuje věcnější styl Twitteru, anebo neosobnější forma Tumblru. Častou námitkou je, že se na Facebooku řeší "zbytečnosti".

Skrývá se v těchto postojích nějaké hlubší riziko? Mohlo by se stát, že se právě nyní "láme" doposud neotřesitelný vzestup Facebooku? Loni síť slavně překonala miliardu uživatelů, ale zároveň celkem neslavně vstoupila na burzu. A jak jsme už v Ekonomu psali, před možným pádem varoval škodolibě Facebook také Rupert Murdoch, muž, kterého obrazně řečeno úspěch Marka Zuckeberga stál přes půl miliardy dolarů (tolik totiž investoval v roce 2005 do sítě MySpace, která sociálním médiím dominovala před Facebookem).

Studie ukázala, že Facebook pro americkou mládež není žádnou "nedělní školou". Za fasádou selanky (existuje tlačítko "líbí se mi", ale už nikoli "nelíbí se mi") se skrývají podvody, lži a nenávist. Nadneseně řečeno, ovšem. Ale zmíněná studie ukázala, že 58 procent respondentů někdy v minulosti smazalo či upravovalo své předešlé statusy, 39 procent lže nebo lhalo o svém věku a až 70 procent někdy v minulosti zablokovalo či vyškrtlo někoho ze seznamu tzv. přátel.

Na jednu stranu měl už před lety pravdu Mark Zuckerberg, když prorokoval, že se mění vztah lidí k soukromí a že tento pojem bude třeba "předefinovat". Zda už nastal čas, nevíme, ale je jisté, že v porovnání s rokem 2006 je ochotno mnohem více mladých lidí zveřejnit v sociálních sítích své telefonní číslo (20 procent dnes oproti 2 procentům tehdy), svou fotografii (91 versus 79 procent), jméno své školy (71 versus 49 procent) a přibližné místo bydliště, na úrovní jména obce či čtvrti ve městě (70 versus 60 procent).

Na druhou stranu je pravda i to, že v porovnání s minulostí dnes mnohem více lidí nastavuje svůj obsah na Facebooku jako "soukromý", tedy nepřístupný nikomu jinému než přátelům (a někdy ani ne všem, ale jen vybrané skupině "nejbližších").

Ochlazení nadšení nejmladších uživatelů Facebooku není nic zas tak nového, náznaky jsme mohli pozorovat už dříve. Může to být mimo jiné i tím, že dnešní teenageři jsou v jistém smyslu už "druhou generací". Před pěti lety nejmladší uživatelé Facebook objevovali a "utíkali" sem před svými rodiči či učiteli, dnes tuto přitažlivost ovšem už populární služba s miliardou zákazníků nemá.

Pokles v nejmladších demografických skupinách lze pozorovat ve statistikách v Česku (třeba podle Socialbakers.com). Zatímco nejrychleji dnes přibývá na Facebooku čtyřicátníků, věkové skupiny 13 až 18 a 19 až 24 jsou jedinými, které za poslední čtvrtrok zaznamenaly mírný pokles. Když čeští středoškoláci odpovídají, co jim vadí na Facebooku, nejčastěji uvádějí: "žrout" času, ohrožení soukromí a riziko on-line šikany. Na rozdíl od USA však v Česku obliba jiných sociálních sítí neroste, snad s výjimkou Instagramu.

obalka ekonom 22Další texty Miloše Čermáka o nových technologiích najdete v týdeníku Ekonom.

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru