EKONOM: Vyletí ptáček. A pak se smaže. Miliardový Snapchat očima Miloše Čermáka

Jedním ze synonym, které čeština nabízí pro slovo "vyfotografovat", je "zvěčnit". Ale někdy může věčnost trvat pouhých deset vteřin. Nebo i méně, jak si vyberete. Jen tuto omezenou dobu má pro prohlédnutí fotografie člověk, kterému ji zašlete prostřednictvím služby Snapchat. Důvod je zřejmý. Je to pokus zametat za sebou "digitální stopu". U jakkoli choulostivých či kontroverzních fotek to může být velmi dobrý nápad.

Když v roce 2011 poslal americký politik Anthony Weiner fotografii svých intimních partií mladé dívce, a místo toho ji omylem zveřejnil na svém účtu na Twiteru, stálo ho to křeslo kongresmana. Ale nikoli celou politickou kariéru. Zjevně se však nepoučil. O dva roky později, to právě kandidoval na post newyorského starosty, vyšlo najevo, že choulostivé fotografie nadále rozesílá, tentokrát už konkrétním adresátům, či spíše adresátkám.

Minimálně třem ženám. Do boje o funkci starosty (kterou mimochodem minulý týden získal demokratický kandidát Bill de Blasio) už nezasáhl. Dotyčné fotky zveřejnila média a Weiner už asi na žádnou veřejnou funkci kandidovat nebude.

Mohl tomu nějak zabránit? V prvé řadě tak, že by žádné takové fotografie nepořizoval a hlavně neposílal. Ale příroda si někdy nedá poručit. Takže co jiného? Shodou okolností zrovna v roce 2011 dostal tehdy jednadvacetiletý student univerzity ve Stanfordu Evan Spiegel nápad, jak podobným skandálům předejít.