Větší firmy a organizace jako nemocnice v Benešově se musí internetovým vyděračům umět bránit. Michal Valášek radí, jak na to

Díky za skvělé shrnutí. Mám k tomu malé doplnění: "Třetí cestou, jak se šifrovací viry i jiné škodlivé programy dostanou do firemní sítě, je klasický způsob přenosu pomocí nakaženého paměťového média, dnes nejspíš USB disku. Dnes již platí, že prostým vložením nakaženého média se virus neaktivuje, uživatel musí spustit aplikaci nebo otevřít nakažený soubor, ale i to se stále děje." Toto není tak úplně pravda. Existují například specialně vytvořené "USB flashky", které emulují klávesnici (nebo dokonce síťovou kartu), jako například USB Rubber Ducky. Takové zařizení se pak (kromě klasického USB disku) pro systém jeví jako další připojená klávesnice a dokáže spustit sekvenci předem naprogramovaných kláves, tedy například spustit poweshell, stáhnout z intenetu škodlivý kód a spustit ho. To vše zcela automaticky během několika vteřin. Samozřejme taková zařízení se využívají až v případě cílených útoků, o to nebezpečnější ale jsou. Obrana proti takovému útoku totiž není vůbec jednoduchá. Na závěr bych možná ještě přidal, že součástí ochrany by kromě opatření uvedených v článku měl být také bezpečnostní monitoring sítě a zařízení v nich připojených, který sleduje a zaznamenává události související s bezpečností v celé síti. Sleduje, jaké změny probíhají na serverech nebo koncových stanicích a analyzuje komunikaci v síti. Jedná se o takzvané Intrusion Detection Systémy a Integrity Monitoring. Protože pokud takové informace mít nebudete, jen obtížně budete hledat, jak se útočník nebo malware do sítě dostal a může se pak stát, že budete stále jen dokola obnovovat zálohy.

Skvěle napsáno! Obávám se však, že nutné a podstatné změny přijdou až s prvními zemřelými pacienty v důsledku kybernetických útoků na naše nemocnice....-.