Dát si pozor na slídily, poznat podvodníky, postavit se tyranům, chránit citlivé údaje kvalitními hesly a mít důvěru k rodičům.

To jsou hlavní sdělení, která chce Google předat dětem prostřednictvím hry Interland. Je dostupná na webu, mluví česky, a co je důležité – děti baví.

Bohužel ale také ukazuje, že některé falešné zprávy a špatné rady se na internetu šíří s nejlepšími úmysly a rozpoznat je není snadné.

Google svou novou aktivitu v oblasti vzdělávání a zvyšování internetové gramotnosti představil na začátku prázdnin, kdy to dává smysl. Opřel se také o podporu institucí zvučných jmen - Univerzitu Palackého, projekt e-Bezpečí, kladné vysvědčení Googlu vystavila i Policie ČR slovy vedoucího oddělení kybernetické kriminality Policie ČR Václava Píseckého: "Z pohledu policie je žádoucí jakákoli preventivní aktivita, ve které se dítě přirozeným a nenásilným způsobem seznamuje se základními bezpečnostními zásadami, ke kterým patří především ochrana soukromí v on-line prostředí a pravidla pro sdílení."

Problém s aktivitou Googlu je v tom, že vedle spousty dobré práce dělá i chyby, které by u největší internetové firmy na světě člověk čekal těžko. A ještě překvapivější je, že na nich trvá už třetí rok – hra Interland je totiž součástí projektu Be Internet Awesome, který gigant spustil v roce 2017 a kromě interaktivní hry v prohlížeči obsahuje komplexní výukové materiály, používané mimo jiné v americkém školství.

Samotnou zprávu o tom, že hra Interland existuje, jsem přivítal i jako rodič. Videohry jako výukový nástroj fungují, jsou zábavnější než biflování a možnost hned si ověřit naučené věci posiluje zapamatování. Když jsem začal hrát, v duchu jsem chválil. Hra, která má čtyři hlavní části věnované různým problémům světa internetu, totiž vypadá hezky. Je znát, že Google nešetřil na technickém zpracování. Postavičky jsou sice jednoduché, ale výrazné, hezky se pracuje s barvami a animacemi a hra funguje na počítačích i mobilech.

Internetland reka reality

Při řešení části Řeka reality jsem narazil na jeden dva případy, kdy otázky a odpovědi nebyly úplně ideálně formulované. Body jsem tratil u otázky, která jako ochranu citlivých údajů při práci na veřejném počítači nabízela variantu použít anonymní režim prohlížeče, odhlásit se po použití internetové služby, nebo zkombinovat obojí. Logicky by mělo stačit použít anonymní režim prohlížeče a okno bez odhlašování zavřít. Ale protože součástí odpovědi nebylo, že se okno zase zavře, je jediná správná odpověď "zkombinovat obojí".

Kromě toho jsem měl pocit, že i přes česky namluvený úvod chce Google od herní aktivity věci, které hráčům nijak nevysvětlil – třeba jak poznat důvěryhodnou e-mailovou adresu. To se vysvětlilo, když jsem začal zjišťovat o projektu více a narazil na to, co všechno Google nabízí v angličtině. Nic z toho ale nebylo vyloženě špatně nebo alarmující.

Platí to i o sekci Království laskavosti věnované pozitivnímu chování na sociálních sítích. Výzvy k šíření pozitivních emocí působí trochu naivně, ale na menší děti mohou mít ten správný vliv.

Důležité je i dozvědět se, jak na nehezké chování reagovat – hlásit internetové surovce a blokovat je není špatná zásadní rada, ale nemusí fungovat vždycky. Děti mohou raději trpět, aby se neocitly mimo dění – whatsappovou skupinu či skupinový chat na Messengeru. Nejdůležitější prvek, tedy "hlášení" rodičům a učitelům, ve hře není moc zdůrazněný, přitom v metodických materiálech od Googlu jde o stěžejní záležitost.

Internetland a kralovstvi laskavosti

Každopádně sekce Království laskavosti je především hrou, tedy v tom, že má skutečnou videoherní náplň – jde o hopsačku, ve které postavička používá dva typy předmětů – laskavými povzbuzuje smutné postavičky, na tyrany má tlampač, který je odstraní z herního pole, což je alegorie na ban ze strany sociální sítě. Zbrklý hráč může omylem použít tlampač i na nevinnou oběť, což je samozřejmě špatně, může se také stát sám obětí útoků tyranů… Tohle nejvíce bavilo mě i děti.

Nejlépe z pohledu výuky působí sekce Ostražitá hora, která se snaží vysvětlit základy zodpovědného sdílení informací na sociálních sítích. Úvodní část by si opět zasloužila dostupnost podkladových materiálů, ale i samotná hra poměrně logicky vysvětluje, co je vhodné sdílet s jakou cílovou skupinou – rodinou, přáteli či veřejně. Následující skutečně herní část pak vyžaduje zapojení mozkových buněk, prvních pár úkolů je snadných – sdílený obsah je nutné poslat cílové skupině s využitím odrazů zrcadel – hráč přitom nastavuje vysílací laser, aby mířil správným směrem.

Internetland sdileni informaci

Po chvíli ale hra přitvrdí a vyžaduje zapojení mozku pro zjištění správné pozice pohyblivých zrcadel, aby se paprsek odrazil k cíli. Chyba v časování znamená velkou, skoro až nespravedlivou ztrátu bodů, a klidně opakovaně. Je možné to brát jako chybu hry, když skokově zvedá obtížnost, ale třeba je to záměr, ukázat, jak jednání bez dostatečného rozmyslu a jistoty může mít drsné následky. Osobně mi ale chyběla přímo sekce věnovaná sexuálním predátorům, respektive rizikům, která přináší sdílení intimních snímků.

Na konec jsem si nechal okamžik, který mi zvedl tlak i mandle. Silácká ochrana citlivých dat silnými hesly totiž v podání Googlu působí jako rána na solar. Google nezůstal v roce 2017, kdy projekt vznikl, on se spíše vrátil o deset let zpátky v čase k dávno překonaným radám, které jsou úplně k ničemu. Už když jsem měl v první otázce vybrat jako správnou odpověď, že silné heslo má mít alespoň osm znaků, věděl jsem, že je zle. A bylo. Jako další stupeň ochrany Google přidal velká a malá písmena a jako třetí, mistrovskou úroveň nabídl používání speciálních znaků a l33t speaku, tedy nahrazování písmen jinými symboly.

Internetland hesla

V metodických pokynech v anglické verzi projektu je to o maličko lepší – nechybí informace o nutnosti používat odlišná hesla pro různé služby a přidaný tip na používání správce hesel pro případ, že by uživatel nějaké heslo zapomněl. Chybí už ale informace, že správci hesel, včetně toho v Google Chrome, nabízejí automatické vytvoření dostatečně bezpečného náhodného hesla pro libovolnou webovou stránku.

Samozřejmě si můžete myslet, že přeháním, ale ne. Je snadné dokázat, že bezpečnost hesel stoupá s jejich délkou a náhodností, která brání slovníkovým útokům. Pokud místo heslo použijete „h3$l0“, tak to sice může zmást vaše kolegy, ale ne programy na lámání hesel, které před výpočetně náročnějšími pokusy o lámání hesel nejprve zkusí takzvanou slovníkovou metodu, tedy seznamy známých hesel, kde už podobné kousky budou.

Internetland hesla se specialnimi znaky

Paradoxní je, že Google se svými zastaralými radami přišel ve chvíli, kdy americký Národní institut pro standardy a technologie NIST zavedl nová doporučení pro práci s hesly.

Špatné rady totiž doporučuje stejná instituce, jejíž autor Bill Burr vycházel ze zastaralé studie z dob, kdy se o internetu jen šuškalo.

Ostatně spolupracovník iHNed.cz Michal Valášek, který v oblasti kybernetické bezpečnosti školí i bezpečnostní složky státu, vysvětlil základy správného tvoření hesel čtenářům před více než osmi lety v článku s lakonickým titulkem: Všechno, co víte o heslech, je špatně.

Zkuste to ale vysvětlit nastávajícímu páťákovi, když mu Google ve hře vysvětlil, že má mít v hesle vykřičník a písmena nahrazovat speciálními znaky.

Internetland finalni vysledek
Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru